Winston Churchill a jeho slavné gesto symbolizující vítězství, zde navíc s americkým prezidentem Harry Trumanem. Zdroj: Wikipedia Commons/Abbie Rowe
Známé gesto symbolizující vítězství lze použít i jako urážku. Přitom má dlouhou historii, která sahá až do stoleté války. Obzvláště pro Brity se tak dodnes jedná o velmi výrazný kulturní odkaz.
Ať chcete, nebo ne, těžko jste mohli tohle gesto nevidět. Internet je zaplaven fotkami lidí, kteří se fotí se zaťatou pěstí, pouze s vystrčeným ukazováčkem a prostředníčkem. Věděli jste ale, jakou má tento znak ve tvaru písmene V historii? A že ho lze použít i jako nadávku, kterou spolehlivě urazíte každého Brita?
Kontroverzní historie stoleté války
V anglicky mluvících zemích se traduje legenda, že toto gesto vzniklo během stoleté války (1337–1453) mezi Anglií a Francií. Francouzi totiž anglickým lučištníkům údajně uřezávali právě tyto dva prsty, tedy ukazováček a prostředníček, aby vojáci nemohli nadále ovládat svou oblíbenou zbraň. V bitvě u Azincourtu z roku 1415, která skončila výrazným anglickým vítězstvím, tak právě tyto dva prsty ukazovali angličtí lučištníci jako symbol vítězství, tedy že vyvázli z bitvy s nekompromisním soupeřem s oběma prsty. Pěkný příběh poněkud kazí soudobý kronikář Jean de Wavrin, podle něhož se tehdejší luky ovládaly třemi prsty (zapojen byl i prsteníček), čímž by symbol nedával smysl. Lepší vysvětlení ale dosud nemáme.
Churchill a válečná motivace
Nejslavnější historickou figurou, jež si toto gesto oblíbila, byl britský premiér Winston Churchill. Ten se nechal zlanařit kampaní „V for Victory“ rozhlasové BBC, jež se pro změnu nechala inspirovat belgickým ministrem spravedlnosti Victorem de Laveleyem. Každopádně právě Churchill, který gesto zakomponoval do spousty svých veřejných vystoupení, zpopularizoval „véčko“ natolik, že si v dalších dekádách žilo svým životem.
Druhou světovou válkou totiž symbol zdaleka neskončil, ba naopak. Churchillovo gesto vítězství se výrazně proslavilo a u nás vešlo ve známost především prostřednictvím Václava Havla a dalších východoevropských odpůrců komunistické diktatury, především v rámci polského hnutí Solidarita. V 60. letech gesto využíval jak americký prezident Richard Nixon v kontextu (údajně) vítězné války ve Vietnamu, tak paradoxně i jeho odpůrci, míroví aktivisté a členové hnutí hippies; těm nešlo ani tak o vítězství, jako prostě o mír. Dokonce i palestinský předák Jásir Arafat gestem později upozorňoval na utrpení své země při boji s Izraelem a během arabského jara v poslední dekádě jsme byli svědky mnoha dalších zmíněných „vítězství“. Fascinující, ke kolika různým sdělením lze tak jednoduché gesto použít!
Véčko inspiruje i uráží
Slavné gesto budí poněkud nečekané emoce i v dnešní době. Před dvěma lety médii proběhla obava spojená se současnou selfie kulturou. Díky masivnímu množství fotek, na kterých se vyskytujeme s prsty v tomto gestu, by teoreticky mohlo být možné získat otisk prstu a s ním následně pracovat; člověk by tak přišel o svůj jedinečný biometrický údaj. Tento objev z Japonska, kde je focení s touto polohou prstů velmi oblíbené, byl následně jinými vědci označen za hoax, přesto dosud není jasné, jestli fotografie bříška prstu může suplovat skutečný otisk.
Musíme však doplnit, že pokud chcete symbol vítězství používat, dejte si pozor, abyste někoho neurazili. Především v anglicky mluvících zemích se totiž zhruba od začátku 20. století jedná o urážku. Těžko říct proč, ale nejstarší zaznamenaný důkaz pochází z roku 1901, kdy jeden z dělníků v železárnách nebyl příliš nadšený z toho, že ho chce kameraman zachytit na filmový pás. Od té doby se ve Velké Británii a zemích Commonwealthu jedná o velmi urážlivé gesto. Rozlučme se s článkem vzpomínkou na tento zajímavý úkaz z prvních let historie kinematografie.
