Největší houba světa, ze které si Češi dělají guláš. Pařezy kvůli ní mohou svítit
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Václavky jsou oblíbené houby, z nichž si Češi dělají guláš.
Proč mohou pařezy v noci slabě světélkovat?
Nutná příprava: jak předejít zdravotním potížím?
Pozor na záměnu se smrtelně jedovatou čepičatkou.
S blížícím se dnem svatého Václava očekávají čeští houbaři vrchol letošní sezony václavek. Tyto v tuzemsku oblíbené dřevokazné houby totiž rostou zejména koncem září, a to v početných trsech. Češi jejich klobouky přidávají do guláše nebo plodnice zavařují ve sladkokyselém nálevu. Václavky jsou ovšem zajímavé i z jiných důvodů než z těch čistě gastronomických. Například jistý exemplář václavky smrkové rostoucí v USA je považován za největší houbu světa. CNN Prima NEWS nabízí přehled zajímavostí i přínosných informací. Houbaři by měli mít na paměti, že václavku je třeba před konzumací pořádně uvařit.
Václavky jsou podzimní dřevokazné houby, které obvykle rostou od září do listopadu, někdy dokonce až do prosince – dokud neudeří první mrazivé dny. Hlavní období masového růstu začíná s příchodem chladnějšího podzimního počasí kolem svátku svatého Václava, který se slaví 28. září. Právě od jména Václava se odvozuje název zmíněných hub.
ČTĚTE TAKÉ: Pozor na bedly. V Česku rostou i jedovaté, některé dokonce smrtelně. Jak je poznat?
Letos odstartoval masovější růst václavek už v první polovině září. Když se tak stane, houbaři své nálezy obvykle počítají na koše. Václavky totiž rostou v početných trsech, přičemž parazitují na pařezech či kořenech stromů a rozkládají i mrtvou dřevní hmotu. Z hlediska poškození dřevin je nejvážnějším škůdcem václavka smrková, která působí vážné škody v lesních oblastech s dominantním výskytem jehličnatých stromů.
Houby – varování
Nikdo by neměl přeceňovat své houbařské znalosti. Některé druhy, které rostou v českých lesích, jsou prudce i smrtelně jedovaté. V případě nejistoty je vždy lepší nahlédnout do atlasu nebo zavolat známému, který se v této problematice vyzná lépe. Pozor je třeba dávat také na chráněné houby, za jejichž sběr hrozí vysoké pokuty.
Zajímavostí je, že václavka smrková patří mezi nejstarší a největší živé organismy světa. Je znám exemplář, který v chráněném Národním lese Malheur v americkém Oregonu pokrývá plochu asi 8,9 kilometru čtverečního. Váží tisíce tun a je starý tisíce let. Podle současných poznatků je tento exemplář ze Spojených států největší houbou na světě.
Václavky je třeba pořádně povařit
Rostoucí podhoubí některých václavek ve tmě zelenavě světélkuje. Pokud tedy v lese během noci narazíte na trouchnivějící pařez nebo kus dřeva prorostlý václavkou, může slabě svítit. V minulosti tento jev stál za pověstmi o bludičkách. Dalším specifikem jsou zdravotní účinky václavek. Jejich plodnice obsahují zdraví prospěšné prvky jako draslík, fosfor nebo vápník. Právě z toho důvodu se výtažky z václavek používaly ve starém čínském léčitelství. Působí rovněž proti bakteriím a plísním.
Čtěte také
V Česku je kromě václavky smrkové, která roste v jehličnatých lesích, nejběžnější václavka obecná. Ta se váže zejména na listnaté dřeviny. Zatímco václavka smrková má hnědou barvu a zároveň výrazné tmavohnědé až černavé šupiny, václavka obecná se vyznačuje medově žlutým zbarvením a jemnějšími okrovými šupinami. V tuzemsku rostou i další druhy, všechny jsou nicméně po správném uvaření jedlé a velmi chutné. Obecně se doporučuje sbírat pouze klobouky.
Češi si z václavek dělají zejména proslulý václavkový guláš. U mladých plodnic je vhodné také naložení do octa a zavařování ve sladkokyselém nálevu. Méně zkušení houbaři by však měli mít na paměti důležitý fakt. I když jsou václavky v naší gastronomii oblíbeným rodem, před konzumací je musíte nejméně 20 minut, ale spíš půl hodiny pořádně povařit. V opačném případě hrozí při konzumaci nepříjemné zdravotní potíže. Na pozoru by se měli mít také alergici.
Pozor na záměnu s čepičatkou
A co je ještě důležitější – houbaři začátečníci by rovněž měli mít jistotu, že si václavku nespletli s jinou dřevokaznou houbou. V tomto ohledu je největší hrozbou smrtelně jedovatá čepičatka jehličnanová, která obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka zelená. I kvůli tomu je čepičatka jedním z nejnebezpečnějších druhů v českých lesích. Zabijáka z ní dělá hojný výskyt v jehličnatých lesích a možná záměna s jedlými druhy, jako jsou penízovky nebo právě václavky.
Čtěte také
Příroda dokonce projevuje velmi podivný smysl pro ironii, kdy jen pár metrů od smrkového pařezu s václavkami může na dalším pařezu vyrůst právě smrtelná čepičatka. Jak od sebe tyto houby rozeznat? Čepičatka je drobnější a má hladký povrch bez šupin na klobouku. Její lupeny i výtrusný prach jsou hnědé, zatímco václavka má bílé lupeny i bílý výtrusný prach. Když václavky rostou v trsu nad sebou, stává se, že spodní klobouky bývají poprášené bílými výtrusy od sousedních plodnic.
Lidé si pletou václavky i s dalšími dřevokaznými houbami, které jsou naštěstí ve většině případů jedlé. Typickým příkladem je v tomto ohledu opeňka měnlivá. Pozor je třeba dávat na jedovatou třepenitku svazčitou, která se ovšem od václavek liší tím, že má sírově žluté až zelenožluté lupeny a na klobouku nemá žádné šupiny. Před konzumací této houby navíc varuje její silná hořkost.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak uchovat zásobu hub na zimu? Vedle sušení a mrazení je stále populárnější moderní metoda
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
