Vědci objevili příčinu nejjasnější exploze, jaká kdy byla zaznamenána. Záblesk zachycený teleskopy v roce 2022 byl pravděpodobně způsoben explodující supernovou. Zároveň vědci narazili na další – zatím nevysvětlitelnou – záhadu, která nabourává dosud přijímanou teorii o původu některých těžkých prvků, jako jsou zlato, platina, olovo či uran.
Teleskopy detekovaly 9. října 2022 nebývale silnou explozi. Ta se, jak před několika dny uvedla BBC, odehrála v galaxii vzdálené asi 2,4 miliardy světelných let od Země.
ČTĚTE TAKÉ: NASA odhalila obsah vzkazu pro mimozemšťany. Má i výraznou českou stopu
Záblesk záření gama, který exploze způsobila, trval asi sedm minut. Jednalo se o tak silné záření, že jev nešlo změřit a zahltil výzkumné přístroje v observatořích. Následné prověřování ukázalo, že záblesk byl stokrát jasnější než cokoli, co kdy bylo zaznamenáno. Astronomové jev popsali zkratkou B.O.A.T (z anglického Brightest Of All Time – nejjasnější všech dob), přičemž samotný záblesk dostal kódové označení GRB 221009A, upřesňují vědci z Louisiana State University.
Záření gama (elektromagnetické záření, které se uvolňuje třeba při odpálení jaderné bomby) svojí intenzitou dokonce v jednu chvíli „oslnilo“ detektory a další přístroje na vesmírném teleskopu Jamese Webba. Dalekohled byl kvůli tomu na krátký čas téměř nefunkční. Podle výpočtů astronomů dochází k explozím, které emitují podobně silné záření, asi jednou za deset tisíc let.
Letokruhy vesmíru. Webbův teleskop zachytil úchvatné prachové prstence dvojhvězdy
Pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.
Jedno z možných vysvětlení, proč bylo záření tak silné, přinesl astronom Tanmoy Laskar z University of Utah. „Je to jako soustředit světlo z baterky do úzkého paprsku,“ uvedl vědec: „Jednalo se o jeden z nejužších paprsků, odborně výtrysků, které byly dosud u záblesků záření gama pozorovány. To nám napovídá, proč se záblesk jevil tak jasný.“
Záblesky záření gama bývají spojeny s explodujícími supernovami. I v tomto případě jedno z měření zjistilo výbuch supernovy, ovšem byl slabší, než by odpovídalo síle zachyceného záření. „Je možné, že tyto záblesky gama záření a výbuchy supernov spolu nemusí nutně přímo souviset a může jít o samostatné procesy,“ vysvětlil Peter Blanchard, jeden z šéfů výzkumného týmu astronomů na Northwestern University v americkém Illinois.
Vesmír je úžasné a překvapivé místo
Exploze kromě toho zpochybnila některé dosud převažující vědecké teorie. Vědci dosud předpokládali, že jedním ze způsobů vzniku těžkých prvků, jako jsou zlato, platina, olovo či uran, mohou být extrémní podmínky, které vznikají při explozích supernov.
Zemřel astronaut Thomas Stafford. Proslavil se vesmírným podáním rukou
Ve věku 93 let v pondělí po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Thomas Stafford, který byl zapojený do programů Apollo a Gemini. Rodák z Oklahomy čtyřikrát letěl do vesmíru, z toho jednou na oběžnou dráhu Měsíce, a v roce 1975 se v době vrcholící studené války ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkal se sovětskými kosmonauty. O jeho úmrtí s odvoláním na šéfa NASA informoval veřejnoprávní rozhlas NPR.
Vědci ovšem při detailním rozboru exploze z října 2022 na přítomnost těžkých prvků nenarazili. Vyvstává tak otázka, zdali těžké prvky nevznikají nějakým jiným – nám dosud neznámým – způsobem. „Vědci se musejí vrátit ve výzkumech zpět a podívat se, proč během jevu B.O.A.T nevznikly těžké prvky. Teorie a simulace přitom předpovídají, že by vznikat měly,“ uvedl k tomu Blanchard.
Snaha o rozlousknutí výše popsané záhady nekončí. „Vesmír je úžasné a překvapivé místo. Zbožňuji způsob, jakým nám předhazuje tyto hádanky,“ řekla k tomu Catherine Heymansová, astronomka z University of Edinburgh ve Skotsku. Pochybnosti mohou podle ní poskytnout vítaný impuls novému bádání: „To, že nám vesmír nedává odpovědi, je báječné. Můžeme se vrátit k rýsovacímu prknu a znovu přemýšlet a vymýšlet lepší teorie.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obří teleskop
