Občané Pompejí umírali po výbuchu Vesuvu ve svých domovech. Zdroj: Profimedia.cz
Občané Pompejí umírali po výbuchu Vesuvu ve svých domovech. Zdroj: Profimedia.cz
Starověká zkáza Pompejí už stovky let fascinuje vědce i historiky po celém světě, nový italský výzkum ale výrazně mění pohled na tuto událost. Ačkoli se experti domnívali, že Pompejany zabila láva z vybuchlé sopky Vesuv, podle výzkumu roznášel smrt hlavně popel a jedovaté výpary, které usmrtily občany města během 15 minut.
Psal se rok 79 našeho letopočtu, když neklidná sopka Vesuv začala chrlit lávu a pohřbila město Pompeje, které se rozkládalo pod vulkánem. Živel usmrtil dva tisíce obyvatel Pompejí během pouhých 15 minut. Informoval o tom britský list The Guardian s odkazem na novou vědeckou studii.
Výzkum vyvrátil všeobecnou představu, že nešťastníky v Pompejích usmrtila vroucí láva. Podle vědců totiž smrt lidí způsobil hlavně jedovatý dým, horký popel a celkově znečištěný vzduch. Mrtvá těla pak zalila roztavená hornina, samotnou smrt občanů ale láva s největší pravděpodobností nezpůsobila.
„Smrtící oblak měl teplotu přes 100 stupňů Celsia a skládal se z oxidu uhličitého, chloridů, rozpáleného popela a dalších vulkanických plynů,“ uvedl pro britský list italský výzkumník Roberto Isaia, který se nové studie zúčastnil.
The House of the Vettii, Pompeii.
— Digital Maps of the Ancient World (@DigitalMapsAW) April 3, 2021
Its name derives from two bronze seals found near a strongbox in the atrium. The seals bore the names of two freedmen brothers, A. Vettius Restitutus and A. Vettius Conviva.
Images: https://t.co/nrOYJP11mG#RomanSiteSaturday pic.twitter.com/hLrDxlDXxv
Výzkum potvrdil, že se zkáza Pompejí udála tak rychle, že lidé neměli sebemenší šanci rozpálenému živlu uniknout. Občané antického města proto často umírali nikoli na útěku, ale ve svých domovech či dokonce postelích. Isaia předpokládá, že smrtící oblak výparů a sopečného popela pohltil město zhruba 10 až 20 minut po erupci Vesuvu. Do oblasti padaly také úlomky sopečných hornin zvané lapilli.
Podle výzkumníků sice obyvatelé Pompejí byli zvyklí na různá zemětřesení, ale určitě nepředpokládali, že by nedaleko nich explodovala sopka.
Vulkanický popel posléze město zasypal a na dlouhé roky pohřbil a zakonzervoval tamní struktury. Moderní archeologové tak mohou v Pompejích pracovat se zachovalými budovami i předměty. Město proslulo například díky všudypřítomnosti erotického umění.
Před pandemií byly Pompeje populární turistickou atrakcí. Po římském Koloseu bývalo město vzešlé z popela druhou nejvíce navštěvovanou památkou Itálie.
