Blesk, za který by se nemusel stydět ani Zeus. Vědci poodhalili záhadu nadoblačných výbojů

Vznik blesků při bouřkách je jedním z nejvíce fascinujících jevů. Bouřkové mraky jsou ale schopny vyprodukovat i výboj, o kterém toho lidé příliš neví – místo toho, aby blesk směřoval k zemi, vystřelí do stratosféry. Nyní se tento nepředvídatelný úkaz podařilo vědcům prozkoumat blíže.

V roce 2018 mohli vědci díky soukromému badateli získat záběry jevu, který se popisuje jako ionosférický nebo nadoblačný blesk. Ten se vyskytl nad mraky během bouře v Oklahomě a díky datům získaným dalšími přístroji jej mohli podrobně prozkoumat. Informoval o tom web sciencealert.com.

Výsledky zkoumání přinesly nové podrobnosti, které by měly přispět k lepšímu pochopení, jak a proč k jevu dochází. „Podařilo se nám zmapovat nadoblačný blesk ve třech rozměrech pomocí opravdu kvalitních dat,“ uvedl fyzik a inženýr Levi Boggs z výzkumného ústavu Georgia Tech. „Viděli jsme zdroje velmi vysokých frekvencí nad vrcholem mraků, které dosud nebyly pozorovány s takovou úrovní detailu. Pomocí satelitních a radarových dat jsme zjistili, kde nad mrakem se nachází velmi horká část výboje,“ dodal Boggs.

Proud blesku byl obrovský a zachytila ho kamera v noci 14. května 2018. Šlo o výboj, který byl na pořízených záběrech dobře viditelný a navíc ho zaznamenalo několik přístrojů, včetně systému mapování blesků zvaného Lightning Mapping Array. Díky množství dat mohli vědci provést hloubkovou analýzu a rekonstruovat složitost blesku.

„Skutečnost, že proud blesku byl detekován několika systémy, včetně Lightning Mapping Array, byla jedinečnou událostí a poskytuje nám mnoho dalších informací o těchto jevech,“ uvedl fyzik a inženýr Doug Mach z Asociace univerzitního kosmického výzkumu. „Je to pravděpodobně poprvé, kdy byl nadoblačný blesk trojrozměrně zmapován nad mraky pomocí sady přístrojů Geostationary Lightning Mapper,“ dodal.

Data odhalila, že ionosférický blesk se šířil z mraků z výšky zhruba osmi kilometrů do asi desetkrát větší vzdálenosti – téměř až ke Kármánově linii, kde končí zemská atmosféra a začíná kosmický prostor. Přitom podle vědců přenesl do horních vrstev atmosféry asi 300 coulombů elektrického náboje. Běžný blesk z mraku do mraku nebo z mraku do země přenese asi pět coulombů.

Stále ale není jasné, proč blesky vystřelují vzhůru, když většina z nich směřuje dolů nebo do stran. Vědci se domnívají, že bleskům může něco bránit v cestě. Bouře v Oklahomě nebyla obvyklá, protože se vyskytla ve vysokých zeměpisných šířkách a došlo k ní v neobvyklém ročním období. Mohla by tak přinést určité vodítko. Před uvolněním obřího výboje bylo totiž pozorováno jen velmi málo sestupných blesků. „Při absenci bleskových výbojů, které běžně pozorujeme, může ionosférický blesk uvolnit nahromadění přebytečného záporného náboje v mraku,“ vysvětlil Boggs.