Planeta Země se otáčí rychleji než kdy dřív. Zdroj: Getty Images
Letos 29. června vědci zaznamenali nejkratší den od počátku měření. Obvyklá rotace Země, která trvá 24 hodin, se zkrátila o 1,59 milisekundy. Zvažuje se proto možnost zavedení záporné přestupné sekundy, která by umožnila sladění hodin. Za rychlejší otáčení planety může podle vědců například globální oteplování či seismická aktivita.
Země 29. června zaznamenala nejkratší den od počátku měření. Obvyklá čtyřiadvacetihodinová rotace planety se zkrátila o 1,59 milisekundy. Je tak možné, že bude muset dojít k zavedení negativní přestupné sekundy, aby se seřídil čas. Pokud by k tomu opravdu došlo, bylo by to vůbec poprvé v historii, kdy se globální hodiny zrychlily.
Co ale za rychlejší otáčení planety Země může? Podle britského webu Daily Mail vědci tvrdí, že na vině je klimatická změna, seismická aktivita a cirkulace oceánů, či takzvané „Chandlerovo kývání“, tedy změna otáčení Země kolem své osy.
Chandlerovo kývání a globální oteplování
Podle vědců se v posledních letech zmírnil jev zvaný Chandlerovo kývání. To prý může souviset se zvyšující se rychlostí rotace Země, která má za následek zkracování dnů. „Běžná hodnota frekvence kmitání je na zemském povrchu asi čtyři metry, ale v letech 2017 až 2020 zmizela,“ popsal doktor Leonid Zotov ze Šternberského astronomického ústavu v Moskvě. Proč ale kmitání snížilo svou frekvenci, není zcela jasné.
Vědci se domnívají, že na vině by mohlo být také globální oteplování. Kvůli spalování fosilních paliv a následné rostoucí teplotě atmosféry tají ledovce. Poté dochází k přerozdělování hmoty, což způsobuje posun Země a její rychlejší otáčení kolem své osy. Vliv klimatických změn na rotaci Země je mezi vědeckou komunitou nicméně stále považován za relativně malý.
Seismická aktivita a cirkulace oceánů
Vliv na rychlejší rotaci Země mohou mít i zemětřesení a další seismické aktivity. I ty totiž mohou přesouvat hmotu směrem ke středu Země. Například zemětřesení v roce 2004, které rozpoutalo tsunami v Indickém oceánu, posunulo tolik horniny, že se délka dne zkrátila téměř o tři mikrosekundy. Rotaci Země zvýšilo také zemětřesení v Chile v roce 2010 a v Japonsku v roce 2011.
Svět viděl unikát, který způsobila sluneční bouře. Jev však může mít fatální následky
Slunce znovu ukázalo svou sílu, kromě vysokých teplot zasáhly Zemi také následky sluneční bouře. Díky tomu mohli lidé na některých místech planety spatřit polární záři, včetně Evropy. Orientace magnetického pole uvnitř bouře byla chaotická, cituje doktorku Tamithu Skovovou, vesmírnou fyzičku, britský deník Express. Solární bouře se může na Zemi projevit řadou úkazů – od viditelnější aurory borealis až po rušení některých frekvencí rádiové komunikace. Experti se proto obávají také selhání vlakové signalizace, která by mohla vést k tragickým nehodám.
Na zemskou osu působí také cirkulace oceánů. V listopadu 2009 události v Jižním oceánu způsobily, že se Země začala otáčet o něco rychleji a polovina dní v měsíci se zkrátila o 0,1 milisekundy. Na vině tehdy byl silný oceánský proud.
Rychlost, jakou se planeta Země otáčí kolem své osy, se v průběhu historie několikrát měnila. Například před 1,4 miliardy let by den uplynul za méně než 19 hodin.
Změna rychlosti rotace ale ovlivňuje globální časomíru. Od 70. let 20. století proto bylo k udržení přesnosti atomového času zapotřebí celkem 27 přestupných sekund. Naposledy se tak stalo na Silvestra v roce 2016, kdy se hodiny na sekundu zastavily. Lidé tyto změny nemohou zaznamenat, ale mohlo by dojít k ovlivnění satelitů a navigačních systémů.
