Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui si připomínají památku svatého Jana Křtitele velmi netradičním způsobem. Každý rok se v malém městě na jihu země účastní desítky lidí zvláštního rituálu, během něhož se dvojice v souboji vzájemně bičují sušenými býčími penisy, jež jsou tvarované do podoby mečů. Tradice tohoto bolestivého způsobu uctění patrona má sahat až do 16. století. O náboženském svátku informuje web Daily Mail.
Krvavá součást procesí se koná při příležitosti dne svatého Jana Křtitele v malé obci San Juan de Oriente. Mezi obyvateli je tato náboženská tradice známá jako „chinegros“. Účastnit se jí mohou vedle mužů také ženy i děti, přibližuje detaily události web Daily Mail.
ČTĚTE TAKÉ: Mayové sekali hlavy i rozervávali hrudníky. Podívejte se, co provedli oběti po krvavém rituálu
Účastníci na sobě nemají žádný speciální oděv, který by je před ranami chránil. Smyslem sebemrskačského rituálu je totiž pocítit bolest, která má upomínat na utrpení a mučednickou smrt světce. Někteří se dokonce rozhodnou svléknout se do půl těla. Dvojice na sebe vzájemně útočí podlouhlými biči, tedy tzv. chilillos.
Nástroje připomínající meče jsou vyrobeny z vysušených býčích penisů. Při zásahu zbraní dokonce dochází i k odtrhnutí kusu kůže. Provizorní útočný nástroj je opatřen pouze jakýmsi krytem na ruce, což je jediné místo, kde jsou mrskači chráněni.
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
VVěřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Věřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
VVěřící v Nikaragui se během dne svatého Jana Křtitele švihají sušenými býčími penisy. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Divoké bitvě, v níž se po sobě ohánějí dva lidé vybavení tímto bičem, přihlíží velké množství lidí, kteří svérázně vyznávají náboženský svátek. Souboj končí ve chvíli, kdy jeden z účastníků zdvihne nad ruku podlouhlou zbraň a tímto gestem se vzdá. Po sešvihání zůstávají na tělech účastníků mnohé modřiny a otevřené rány. Improvizované meče si vyrábějí věřící doma ještě před samotnou akcí.
Více než 400letá tradice
Přibližně okolo 60 % obyvatel třítisícového městečka uvedlo, že se za svého života alespoň jednou této tradice zúčastnili. „Mimo všeobecný zvyk je to také součást našeho životního slibu. Samozřejmě že to bolí, ale ve stejnou chvíli to zoceluje,“ svěřil se 36letý Julio Cesar Potosme, který se rituálům věnuje již přes půlku života, jak uvádí web La Prensa Latina.
Předpokládá se, že násilná součást procesí se ve městě, jehož obyvatelstvo je především domorodé, provozuje již od roku 1585. Noel Amilcar Gallegos, který tento krvavý způsob náboženské úcty zkoumá déle než 20 let, vysvětluje, že šlehání bičem je vnímáno jako oběť, jež je zasvěcena svatému Janu Křtiteli. Zatímco někteří historici poukazují na to, že název celé tradice by mohl odkazovat na náboženské zvyky afrických otroků, Gallegos má za to, že rituál se na místě provozoval již v době před příchodem kolonizátorů.
„Celý průběh se však změnil ze sebemrskačství do dnešní podoby, kdy na sebe ve formě nějaké soutěže útočí dva lidé stejného věku a stejné tělesné konstituce. Šlo o projev vděčnosti za laskavou vůli svatého patrona tohoto místa. Je to pevná tradice zdejších obyvatel, která v nás všech zakořenila již v útlém dětství. Je to hra a zároveň závazek věřícího,“ uvedl. „Mnoho lidí si asi nejspíš řekne, že je to barbarství a že by to nemělo vůbec existovat. Ale jedná se o naši specifickou záležitost,“ dodal.
