Třicet let od vzniku Ústavy České republiky čeká tento zákon důležitá změna. Vláda chce rozšířit okruh možností, za kterých bude možné bez souhlasu Parlamentu pozvat do země zahraniční armádu nebo české vojáky poslat za hranice. Opozice změnu odmítá. Její členové varují, že ustanovení bude možné zneužít.
Jde o další pokus ministryně obrany Jany Černochové (ODS), jak zjednodušit vládě rozhodování při vysílání českých vojáků do zahraničí nebo přizvání zahraniční armády do Česka. „V době zvyšujících se bezpečnostních rizik vláda nemůže zůstat s holýma rukama. Česká Ústava je napsána velmi dobře, nicméně tato drobná – opravdu jen velmi drobná úprava – nepovede k tomu, že se vláda dostane mimo kontrolu Parlamentu, Parlament bude o všem informován,“ mínil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Parlament by měl i podle nové úpravy zákona možnost zasáhnout a případně rozhodnutí vlády zrušit,“ doplnil mluvčí ministerstva obrany David Jaroš. Až dosud mohla vláda vyslat české vojáky nebo pozvat cizí armádu do Česka na šedesát dnů bez souhlasu Parlamentu ve třech případech. Při plnění závazků z mezinárodních smluv, při účasti na mírové operaci nebo v rámci práce při živelných pohromách.
Špičkové tanky Leopard 2: Co všechno umí obrněné bestie, které míří do české armády?
Světová tanková špička, která skokově překonává zastaralou českou techniku ze sovětských dob. Česká armáda konečně obdržela první bojový tank Leopard 2, který v některých aspektech předčil i americké protějšky M1 Abrams. Postupně by moderní německé obrněné šelmy měly nahradit výrazně dosluhující, ale stále bojeschopné tanky T-72M4CZ. Co vše dokážou stroje od našich západních sousedů?
Nově by mohla i v případě ochran života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti. Kritici tvrdí, že jde o nejasnou formulaci, pod kterou lze schovat cokoli. „Z hlediska zdravotního, po dvou letech s covidem, by takto mohla být například přizvána cizí armáda ke kontrole hranic okresů, zda je lidé nepřekračují,“ uvedl právník Ondřej Dostál (Piráti).
Návrh zatím prošel prvním čtením. Pro schválení je potřeba ústavní většina tedy alespoň 120 poslanců. Zda se ji vládě podaří sehnat, není jisté. „Má to být projednáno Sněmovnou. Ta se může okamžitě sejít. Jestli poslanci vládní koalice nechtějí pracovat, tak to je jejich problém, naši poslanci jsou schopni okamžitě přijít a jednat klidně v noci,“ uvedl Tomio Okamura (SPD).
Opozice se bojí eskalace
Opozice se bojí eskalace válečného konfliktu. „Je to špatně, Sněmovna by to měla schvalovat. Tato vláda říkala, že Sněmovna je principál. Můj názor je, že to není dobře,“ komentoval expremiér Andrej Babiš (ANO). Přitom právě Babiš byl podepsán pod návrhem, kterým se v roce 2019 snažila ministryně Černochová, ještě v roli poslankyně, prosadit, aby vláda mohla posílat vojáky ven nebo zvát zahraniční armádu do Česka nejen bez souhlasu Parlamentu, ale úplně bez důvodu.
Tehdy byli proti hlavně senátoři. „Senát vždycky v této otázce přistupoval opatrněji, že vláda nemá mít bianco šek, že to pořád má být vázáno na nějaké důvody,“ podotkl ústavní právník Jan Wintr. Babišův prezidentský soupeř Petr Pavel v tom problém nevidí. „Jsme tranzitní země a v případě napadení jsme zemí, přes kterou budou přesunovány posily, a to je potřeba dělat rychle,“ argumentoval.
Zastánci návrhu tvrdí, že rozhodnutí vlády mohou poslanci nebo senátoři kdykoli zrušit. „Jak víme z covidových debat, vůle Parlamentu zrušit nouzový stav je slabá, pomalá a v praxi obtížná,“ dodal Dostál.
