Vladimir Putin

Dvě poloobnažené aktivistky z ukrajinské feministické skupiny Femen v pátek před budovami OSN v Ženevě při protestu proti Rusku a OSN motorovou pilou poškodily dřevěný památník. Podle svědků, na něž se odvolává agentura Reuters, proti nim zasáhla policie.

Rusko v pátek ráno použilo 93 raket a střel a téměř 200 dronů k jednomu z dosud největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po celé zemi kvůli tomu ještě dopoledne platil letecký poplach. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters z energetického sektoru se ruská armáda zaměřila na elektrické stanice a plynárenské objekty. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku ruské invaze před necelými třemi lety. Rusko tvrdí, že útok byl odplatou za středeční ukrajinský úder proti vojenskému letišti v Taganrogu ve východní části Azovského moře.

Zvolený staronový prezident USA Donald Trump je šikanujícím odpudivým mužem bez morálky, kterému bychom rozhodně neměli lézt do střev. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Varoval, že Evropa by se neměla do budoucna spoléhat na to, že ji USA pokaždé vytáhnou z bryndy. Cestu vidí jednak v práci nového eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse, ale také v hledání spojenců mimo Evropu. V tomto ohledu podle svých slov věří, že uspěje český zástupce v Evropské komisi a exministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Rusko plně podporuje iniciativu maďarského premiéra Viktora Orbána týkající se příměří s Ukrajinou a výměny válečných zajatců. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. O této možnosti mluvil ve středu Orbán s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale uvedl, že maďarská strana s Kyjevem o ničem takovém nejednala, a zdůraznil, že nelze jednat o válce Ruska proti Ukrajině bez Ukrajiny.

Ukrajina musí čelit nové hrozbě. Severokorejský diktátor Kim Čong-un poskytl Rusku nejen tisíce svých vojáků, ale také těžké dělostřelectvo. Potvrzují to snímky samohybného severokorejského „megaděla“ Koksan, údajně pořízené v Kurské oblasti. Přítomnost houfnic s neobvyklými prvky znamená pro válku na Ukrajině dvě zásadní věci – Rusko má nouzi o těžkou artilerii a KLDR svými dodávkami zbraní chce posílit spojenectví s Kremlem, a to i za cenu oslabení svého vlastního arzenálu na domácí půdě. Děla Koksan totiž dostřelí až do jihokorejského Soulu.

Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat. Řekl to ve středu večer ve vysílání stanice RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.

Pád syrského režimu Bašára al-Asada je podle CNN pro Rusko bolestivým úderem, který navíc odkrývá zranitelnost kremelského režimu. Rusko musí vlivem převratu v Damašku omezit svou vojenskou přítomnost v zemi. CNN předpokládá, že Rusko teď bude o to tvrději jednat s Ukrajinou o případném míru.

Islámský stát (IS) popravil 54 syrských vojáků, kteří dezertovali během povstalecké ofenzivy, která o víkendu vedla k pádu režimu syrského diktátora Bašára al-Asada. S odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) to v úterý napsala agentura AFP. Před propuknutím sektářského násilí a oživením extremismu v Sýrii v úterý varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Ruská státní agentura TASS v pondělí s odvoláním na mluvčího Kremlu napsala, že ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o udělení azylu svrženému syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi s rodinou. O něco později ovšem zprávu pozměnila a místo původního sdělení, že o azylu pro Asada už Putin rozhodl, jen uvedla, že takové rozhodnutí by mohl učinit pouze prezident. A dodala, že prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov nekomentoval, zda se tak skutečně stalo. Další tiskové agentury zatím o vyjádření mluvčího Kremlu informují různě.

Ukrajina by se měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci, naznačil v rozhovoru s televizí NBC News zvolený americký prezident Donald Trump. V prohlášení pak dodal, že boje na Ukrajině by se měly okamžitě zastavit a mělo by začít vyjednávání o míru. Podle Trumpa se Kyjev chce po letech ruské agrese s Moskvou dohodnout.

V Rusku je cítit jistý „Trump optimismus“, řekl v pořadu 360° spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Podle něj se Moskva připravuje na to, že s nově zvoleným americkým prezidentem půjde něco vyobchodovat. Zároveň ale může nastat i druhá varianta, a to další eskalace.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá již téměř tři roky a nyní se začíná čím dál více hovořit o konci konfliktu. Jeho dosažení bude především na obou bojujících stranách, ale různé recepty na příměří se již vynořují. S jedním takovým přišli experti think tanku Atlantická rada (Atlantic Council). Ti vyjmenovali celkem devět bodů, které by měly znamenat vítěznou strategii pro Západ a zabránit třetí světové válce.