Vladimir Putin

Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodnutí. Buď sebere odvahu a svou ostrou rétoriku vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi promění v činy, nebo dá od Ukrajiny ruce pryč. To, jak se rozhodne, může přitom ovlivnit nejen vývoj války, ale i bezpečnost celé Evropy, uvádí analýza CNN.

Ruský prezident Vladimir Putin je i nadále odhodlán zvítězit na Ukrajině a jeho cíle se od začátku války nezměnily. Uvádí to v nedávné zprávě americká Obranná zpravodajská služba (DIA). Přestože přímá konfrontace Ruska s NATO podle reportu není v dohledné době pravděpodobná, měly by se státy NATO připravit na pokračování hybridní války, kterou Moskva dál aktivně vede.

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi vzkázal, že mu může kdykoliv zavolat a rád si s ním pohovoří. Ruským médiím to prozradil poradce šéfa Kremlu Jurij Ušakov. Dodal, že ani jedna z hlav států nechtěla údajně velmi příjemný telefonát ukončit. Zároveň se však rozcházejí tvrzení, zda Moskva souhlasila se zahájením jednání o příměří.

Za důsledek emocionálního přetížení označil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina v souvislosti s posledními ruskými útoky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona si šéf Bílého domu zřejmě uvědomil, že mu ruský prezident ohledně Ukrajiny lhal.

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července. Šéf Bílého domu také vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a bylo zraněno asi 80 dalších.

Čerstvě zvolený papež Lev XIV. hned ve svém prvním projevu hovořil o míru a není vyloučeno, že by k jeho šíření mohl sám aktivně přispět. Vatikán by se totiž mohl stát místem, kde by o příměří jednali Ukrajinci a Rusové. Tvrdí to aspoň americký ministr zahraničí Marco Rubio po setkání s italským kardinálem Matteem Zuppim, který má ve Vatikánu na starosti otázku Ukrajiny.

Česko nemusí být součástí Severoatlantické aliance, řekla lídryně uskupení Stačilo ve Středočeském kraji Jana Bobošíková v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Uvedla to při debatě o bezpečnostní situaci v Evropě a snaze Severoatlantické aliance navýšit výdaje na obranu kvůli ruské agresi. Bobošíková uvedla, že bychom místo toho mohli uzavírat spojenectví se sousedními zeměmi. To je úplně absurdní, opáčil předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Ostré názorové neshody vyvolala diskuse o výdajích na obranu v nedělní Partii na CNN Prima NEWS mezi šéfem poslaneckého klubu SPD Radimem Fialou a ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ten svému oponentovi vyčetl přístup SPD k bezpečnosti. Fiala zase koalici obvinil, že chce ekonomicky zničit Českou republiku.

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na sobotu stalo terčem útoků Ruska, které vyslalo na Ukrajinu přes dvě stovky bezpilotních letounů a 14 balistických raket. Uvedlo to na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo, podle něhož byla hlavním cílem vzdušných útoků právě metropole. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 14 osob, napsala agentura Reuters.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo v pátek ruské ministerstvo obrany na Telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat.

Dronové záběry a rádiové odposlechy, které získala CNN, ukazují, že ruští vojáci měli – zřejmě loni v listopadu – popravit ukrajinské zajatce. Odborníci nevylučují, že za takovými rozkazy může stát nejvyšší ruské vedení včetně prezidenta Vladimira Putina. Podobných případů navíc podle ukrajinské generální prokuratury přibývá.

Více než tři roky plné brutality a statisíce ztracených lidských životů. Válka na Ukrajině si nadále vybírá krvavou daň, zatímco Západ usiluje o mírová jednání – vypadá však, že ne podle představ bránící se Ukrajiny. „Když se podívám na KLDR a Jižní Koreu nebo na Kypr, tak bych řekl, že mír nenastane nikdy. To by se muselo Rusko rozpadnout jako Sovětský svaz,“ řekl redakci CNN Prima NEWS ukrajinský voják Pavel z 21. mechanizované brigády, která působí v Záporoží. Dodal, že i v případě míru zůstane po válce jen spálená a zaminovaná domovina. Slovenského premiéra Roberta Fica označil za rusofila.