Zoufalé Rusko bude velmi nebezpečné, bojí se v EU. Něco se může stát brzy, varuje europoslanec
Příští dva roky by mohly Rusku poskytnout perfektní příležitost otestovat odhodlání NATO bránit své východní křídlo, píše web Politico. Podle evropských představitelů by mohlo jít spíš o menší nepřátelské akce, než o plnohodnotný válečný konflikt. Některé vlády členských zemí Severoatlantické aliance však považují tuto hrozbu za přehnanou a obavy bagatelizují.
Podle ministrů obrany evropských členských zemí NATO by k ruskému útoku mohlo dojít v době, kdy bude Donald Trump stále americkým prezidentem a předtím, než stihne Evropská unie posílit svou armádu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Návrat SSSR zařídí jen stroj času. Kritiků v Rusku přibývá a Putina čekají volby.
I když válka na Ukrajině ukázala, že Rusko má své limity, Vladimir Putin podle evropských představitelů dlouhodobě dává najevo, že chce získat další území. „Něco se může stát velmi brzy – ruské okno příležitosti je tu. USA se stahují z Evropy, transatlantické vztahy jsou v troskách a EU ještě není plně připravena převzít odpovědnost,“ řekl Mika Aaltola, finský středopravicový člen zahraničního výboru Evropského parlamentu.
Čtěte také
Představitelé obrany sice úplně nevylučují, že by Vladimir Putin mohl zaútočit na některou zemi NATO, ale považují to za málo pravděpodobné. Rusko je totiž podle nich už teď hodně vyčerpané válkou na Ukrajině. Podle Aaltoly je mnohem pravděpodobnější, že Moskva zvolí menší, cílenou akci nebo omezený vpád. Cílem by bylo vyvolat zmatek a nejistotu, aby se státy NATO neshodly, jestli už jde o útok, který by vyžadoval společnou obranu podle článku 5. Ten prohlašuje, že spojenci by měli považovat ozbrojený útok proti jednomu z nich „za ozbrojený útok proti všem“. Podle litevského bývalého ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by Putin mohl rozšířit konflikt i na další sousední zemi, místo aby jednal s Ukrajinou, což by pro něj mohlo být ponižující.
Evropské výdaje na obranu sice po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 prudce vzrostly, ale plný dopad se podle plánu obranné připravenosti EU projeví až za několik let. Blok chce být připraven „věrohodně odstrašit své protivníky a reagovat na jakoukoli agresi“ do roku 2030. „Pokud by Putin získal pocit, že zvyšování napětí Západ oslabuje a snižuje podporu Ukrajiny, mohl by toho využít. Rusko sice není neporazitelné, ale nebezpečné může být právě to, když jedná ze zoufalství,“ řekl Ville Niinistö, předseda delegace Evropského parlamentu ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko a bývalý ministr vlády ve Finsku, které sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů dlouhou hranici.
Jak by mohl vypadat ruský útok?
Polský premiér Donald Tusk v sobotu na síti X uvedl, že „největší hrozbou pro transatlantické společenství“ je „probíhající rozpad Aliance“. USA v pátek oznámily, že stáhnou 5 000 amerických vojáků z Německa a Trump podle Reuters pohrozil tím samým i Itálii a Španělsku. „Existuje riziko ještě horšího obratu v postoji USA vůči NATO kvůli domácímu politickému klimatu,“ uvedl vysoce postavený představitel ministerstva obrany. Aby EU hrozbu odvrátila, musí podle něj intenzivně a společně investovat.
Čtěte také
Mika Aaltola podotkl, že ačkoliv je Rusko oslabené kvůli ukrajinským útokům, představuje Putin v tuto chvíli pro Evropu nebezpečí. „Eskalace ukrajinského konfliktu do jiných oblastí by mohla Rusku dát kartu, se kterou by mohlo hrát – válka vyčerpává jejich zdroje, takže hledají cestu ven,“ řekl. Dodal, že cestou ven „nejsou mírová jednání, ale rozšiřování konfliktu“. „Putin má na výběr z mnoha měkkých cílů a útok by mohl nabrat několik různých podob, přičemž Kreml pravděpodobně neudělá něco tak jasného, jako je zahájení invaze tam, kde je NATO silné, například na polské hranici,“ domnívá se finský europoslanec.
„Může jít třeba o útoky pomocí dronů, akci v Baltském moři nebo něco v Arktidě, třeba zaměřené na menší ostrovy. Rusko má také takzvanou stínovou flotilu, která je už částečně vojensky využívaná,“ vyjmenoval dále pro Politico Aaltola s tím, že zahájením takové operace by se Putin snažil vyvinout tlak na evropské spojence Ukrajiny a zároveň se vyhnout jakékoli potenciální reakci USA. „Pokud nedojde k útoku přes hranice, USA by mohly říct, že to není strategicky tak důležité. Řeší napětí v Íránu, takže by možná doporučili jednání s Ruskem,“ je přesvědčený Aaltola.
Nebezpečná bagatelizace
Evropské země se ale neshodují v tom, jak velká a naléhavá vlastně ruská hrozba je. Některé státy, jako Finsko a Litva, varují, že Evropa musí rychle posílit obranu a protiraketové systémy, zvlášť když se kvůli válce s Íránem zpožďují dodávky amerických zbraní. Jiné země, například Estonsko, jsou opatrnější. Podle nich totiž může přílišné strašení situaci zhoršit a ve výsledku hrát do karet Putinovi.
Ti, kteří hrozbu bagatelizují, podle Aaltoly riskují, že Evropu ukolébají falešným pocitem bezpečí. „Tohle je vlastně to nejhorší, co může v demokratických zemích vzniknout. Musíme správně rozdělovat zdroje, a pokud mají lidé falešný pocit bezpečí, nemusí jít dost peněz a pozornosti na obranu,“ varuje finský europoslanec.
Čtěte také
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že by se Rusko mohlo připravovat na útok „například na jednu z pobaltských zemí“. Rusové totiž obvinili pobaltské země z toho, že ukrajinským dronům dovolují využívat jejich vzdušný prostor. Politici v Pobaltí se ale snažili tuto hrozbu bagatelizovat a skeptičtí jsou i představitelé NATO. „Rusko je na Ukrajině velmi zaneprázdněno. Nemyslím si, že má dostatečné kapacity, aby se pokusilo vést válku i proti Pobaltí,“ řekl estonský prezident Alar Karis. Podobně se vyjádřili i další představitelé, kteří chtěli zůstat v anonymitě. „Považuji to za velmi nepravděpodobné,“ řekl vysoce postavený diplomat NATO. Dodal, že Putinův sebevražedný trend má své meze – zvláště když neexistuje žádný zjevný a okamžitý zisk.
„Je zřejmé, že Rusko počítá s dlouhodobým konfliktem se Západem. Zároveň si ale myslíme, že teď nepředstavuje pro NATO bezprostřední vojenskou hrozbu, protože je zaměstnané válkou na Ukrajině. To ale neznamená, že máme polevit v ostražitosti – Rusko by mohlo špatně odhadnout, jak jednotní a odhodlaní jsme,“ řekl další vysoce postavený evropský představitel obrany. „Bitva na dvou frontách je pro Putina velmi riskantní strategií,“ uvedl třetí vysoký představitel obrany. Karis ale podotkl, že Evropa nemůže nic vyloučit. „Nikdy nevíte. A nikdo nečekal válku na Ukrajině. Jsme ve střehu. Jsme připraveni. Máme oči otevřené,“ řekl estonský prezident.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Fico je v úplném zmatku, říká Soltész k jeho cestě do Moskvy. Slovensko může přijít o všechno
vaclav.cerny@iprima.cz
