Rusové v Izjumu po sobě nechali mnoho vojenského materiálu. Ten pak velmi snadno ukořistila ukrajinská armáda. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských civilních cílů i kritické energetické infrastruktury. Jak velkou hrozbu tyto údery pro Ukrajinu představují? I o tom se ve vysílání CNN Prima NEWS rozpovídal vojenský analytik Lukáš Visingr. Podle něj sice hrozí další ukrajinská uprchlická vlna, zároveň se ale ruskému agresorovi některé vojenské zásoby výrazně tenčí.
„Pokud Rusko bude pokračovat stejným tempem a dál útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, tak by to pro Ukrajince takhle před zimou znamenalo vážný problém. Bez elektřiny, tepla či vody by to asi vedlo k další migraci Ukrajinců,“ upozornil Lukáš Visingr.
Podle něj je ale otázkou, zda mají okupanti dost raket na to, aby mohli v ostřelování energetické infrastruktury s podobnou intenzitou – jako nyní – pokračovat. „Existuje spoustu indicií, že v některých kategoriích je Rusko ohledně zásob takřka na dně a že ruská výroba vojenského materiálu ani zdaleka nestačí pokrývat spotřebu,“ zmínil expert. Ukrajina navíc od podzimu získává výraznou západní podporu v podobě systémů protivzdušné obrany.
Válka na Ukrajině
„Zejména německé systémy IRIS-T a americko-norské systémy NASAMS se ukazují jako vysoce efektivní. Navíc nehrozí, že by Ukrajincům v blízké době došla munice. Ukrajina by také měla dostat americké systémy Patriot, které jí poskytnou velmi účinnou ochranu i proti balistickým raketám. To je zřejmě jakási preventivní odpověď Západu na to, že by Rusko mělo začít dostávat íránské balistické rakety. Lze očekávat, že útočné i obranné schopnosti Ukrajiny dál porostou,“ dodal Visingr.
Ukrajincům se sice daří drtivý počet raket či dronů ruské armády sestřelit už ve vzduchu, ale i tak jsou pro ně následky ruských náletů velmi nepříjemné. V důsledku útoků na kritickou infrastrukturu se miliony Ukrajinců ocitají bez elektřiny, což má obzvlášť během zimního počasí fatální důsledky. Právě touto taktikou se Kreml snaží převrátit převahu na svou stranu.
Někteří představitelé NATO již na podzim záměr vyzbrojit Ukrajinu tak, aby se masivním ruským náletům dokázala bránit, označili za novou hlavní prioritu Severoatlantické aliance.
