Vyprahlá půda a málo vody v řekách. Jak extrémní počasí mění kulisy evropských památek
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Evropa čelí jednomu z nejteplejších období v historii.
Slavné památky obklopuje vyprahlá a hnědá vegetace.
Hrozí přívalové povodně kvůli ztvrdlé půdě.
Může se krajina po návratu dešťů opět zazelenat?
Evropa zažívá jedno z nejsušších a nejteplejších období v novodobé historii. Dlouhodobé vlny veder, minimum srážek a rekordní teploty proměňují zelenou krajinu v hnědou pustinu. Dopady jsou patrné nejen v zemědělství, ale také v okolí slavných evropských památek.
Evropu sužuje mimořádně teplé a suché počasí, které výrazně mění podobu krajiny. Spousta řek má velmi nízké průtoky, zelené louky a pole se proměnily ve vyprahlou hnědou půdu a lesy čelí rozsáhlým požárům. Kontinent, který se potýká s dlouhodobým nedostatkem srážek, zažívá jedno z nejteplejších období v historii měření.
ČTĚTE TAKÉ: Svět čelí extrémnímu jevu El Niño. Už brzy může hladovět 50 milionů lidí, varují odborníci
Na dramatické proměny upozornil britský deník Guardian na svém Instagramu. Fotografie z různých koutů Evropy ukazují, jak výrazně se krajina změnila. Dříve zelené trávníky v okolí známých památek nahradila suchá a rezavě zbarvená vegetace. V některých řekách je dnes více kamenů než vody a okolí historických památek nese jasné známky extrémního sucha.
Snímky vyvolaly na sociálních sítích bouřlivé reakce. „To je děsivé,“ napsala jedna z komentujících. Další připomněla pokračující debaty o klimatické změně: „Přesto někteří lidé, kteří jsou u moci tvrdí, že změna klimatu je podvod.“ Jiní upozorňují na potřebu přizpůsobit péči o krajinu novým podmínkám. Podle jednoho z nich by krátce střižené trávníky měly nahradit vyšší porosty tvořené původními druhy trav, které lépe odolávají suchu.
Odborníci varují, že kombinace dlouhodobého horka a téměř nulových srážek představuje vážnou hrozbu pro zemědělství. Nedostatek vláhy může výrazně snížit úrodu a negativně ovlivnit produkci potravin i jejich ceny, upozorňuje BBC.
Hnědnutí vegetace nemusí znamenat odumření
Trávy, keře i některé druhy stromů se mohou po návratu dešťů znovu zazelenat, pokud jejich kořenový systém zůstane nepoškozený. Větším problémem je dlouhodobý pokles hladiny podzemních vod, který připravuje hluboce zakořeněnou vegetaci o důležitý zdroj vláhy.
Meteorologové upozorňují také na méně známý důsledek dlouhotrvajícího sucha. Přestože se může zdát, že déšť situaci okamžitě zlepší, extrémně vyschlá a ztvrdlá půda vodu zpočátku špatně vstřebává. Výsledkem mohou být přívalové povodně, kdy voda místo vsakování rychle odtéká po povrchu.
Podle klimatologů se podobné extrémy budou v důsledku pokračující změny klimatu objevovat stále častěji. Vedra, sucho i přívalové deště tak představují nové výzvy nejen pro ochranu přírody, ale také pro zemědělství, vodní hospodářství a každodenní život milionů Evropanů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šándor: Na masy ruských vojáků budou ukrajinské drony krátké. Konflikt se nevyvíjí dobře
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
