Vyznamenání bratří Mašínů: Pro a proti. Ocenit je odmítli Havel, Klaus, Zeman i Pavel
Zaslouží si antikomunistická odbojová skupina bratří Mašínů státní vyznamenání, či nikoliv? Právě tato otázka pravidelně rozděluje českou společnost, a to zejména okolo oslav 28. října. Nyní se tato diskuse otevřela znovu poté, co v pondělí ve věku 94 let zemřel Josef Mašín – do té doby poslední žijící člen skupiny. Které argumenty mluví pro udělení ocenění? A na čem stavěli svůj odmítavý postoj všichni čtyři čeští prezidenti?
Pro pochopení, proč vznikla skupina bratří Mašínů, si je třeba připomenout, jak vypadalo Československo po druhé světové válce. Po únorovém puči v roce 1948 se k moci dostali komunisté, kteří začali brutálně likvidovat demokratické principy, přičemž nedílnou součástí jejich teroru byla fyzická eliminace skutečných i domnělých oponentů. Mnoho přátel rodiny Mašínů bylo nespravedlivě uvězněno, další skončili rovnou na popravišti.
ČTĚTE TAKÉ: Mašín byl tvrďák i cíťa. Zabít ho chtěli komouši i africký diktátor, říká autor jeho biografie
V tomto klimatu vznikla roku 1951 odbojová skupina bratří Mašínů. Kromě Ctirada a Josefa k ní patřili Milan Paumer, Václav Švéda či Zbyněk Janata. Po menších sabotážních akcích se odbojáři v září zmíněného roku dvakrát pokusili uloupit zbraně z policejních služeben. Tehdy naplno ukázali, že se neštítili prakticky ničeho.
Čtěte také
Při těchto akcích byli zabiti dva policisté. Prvního zastřelil Josef Mašín poté, co se ukázalo, že se operace nevyvíjí podle plánu. Obzvlášť kontroverzní byl osud druhého policisty, kterého skupina vylákala ze služebny pod záminkou dopravní nehody. Později spoutaného a jedem omámeného muže podřízl Ctirad Mašín dýkou.
On sám na tento čin později vzpomínal následovně: „Že jsme chtěli jen zbraně, aniž bychom někomu ublížili, je hloupost. Říkali jsme si, že tohle jsou všechno darebáci a že můžeme začít hned s nimi.“ Právě proto je činnost skupiny považována za velmi rozporuplnou. Část veřejnosti považuje její skutky za součást legitimního odboje proti komunistickému režimu. Další lidé vnímají Mašíny jako vrahy a podříznutí neozbrojeného zajatce dýkou pak označují za zločin, který nelze nijak obhájit.
Dokonalé ponížení NDR i SSSR
V srpnu 1952 navíc skupina přepadla auto s výplatami pro zaměstnance společnosti Kovolis Hedvikov. Při potyčce zemřel ozbrojený pokladník, u něhož se dodnes lidé přou, zda byl členem KSČ. Uloupené peníze, na tu dobu astronomických 880 tisíc korun, chtěli odbojáři původně použít na osvobození Ctirada Mašína, který byl v té době vězněn, jelikož se komunisté dozvěděli, že připravoval ilegální přechod státní hranice. Trest mu nakonec zkrátila amnestie, která přišla po smrti Klementa Gottwalda v březnu 1953.
Skupina za peníze z loupeže nejdříve nakoupila materiál určený na odbojovou činnost, ale posléze i vybavení do domácnosti. V říjnu 1953 Mašínové došli k závěru, že se kolem nich začíná stahovat smyčka a že bude nejlepší, když uprchnou z Československa. Následně chtěli vstoupit do americké armády, aby získali výcvik a aby dál mohli bojovat proti komunistům se zbraní v ruce.
Čtěte také
Příběh o snaze skupiny dostat se přes Východní Německo do Západního Berlína zní v mnoha ohledech naprosto neuvěřitelně – spíše jako fiktivní akční film než realita. Bratři Mašínové a Paumer se nakonec na místo určení dostali. Do Západního Berlína doslova proklouzli, když jako zázrakem přežili všechny přestřelky. Opakovaně se totiž dostali do situací, kdy kulkám nepřátel unikli takřka o vlásek. Ctiradu Mašínovi se dokonce povedlo zastřelit několik protivníků.
V jednu chvíli po skupině pátralo až 20 tisíc německých policistů a sovětských vojáků. I z toho důvodu Švéda a Janata na rozdíl od svých přátel padli do rukou východoněmecké policie. V květnu 1955 pak byli v Československu se strýcem Mašínů Ctiborem Novákem popraveni. Zdena Mašínová, matka Ctirada a Josefa, byla odsouzena na 25 let za velezradu. Ve vězení zemřela v červnu 1956.
Přesto je právě útěk do Západního Berlína, při němž Mašínové a Paumer dokonale ponížili NDR i celý Sovětský svaz, jedním z hlavních argumentů pro státní vyznamenání. Tato diskuse ve veřejném prostoru znovu tak trochu ožila po smrti Josefa Mašína, který zemřel v pondělí ve věku 94 let. Do té doby byl posledním žijícím členem skupiny. Ctirad Mašín zemřel v roce 2011, Paumer o rok předtím. Případné budoucí ocenění by tak bylo in memoriam.
Havel: Ctirad se kasal tím, kolik lidí zabil
Vyznamenání pro bratry Mašíny ještě za jejich života mnohokrát navrhovali senátoři, konkrétně v podobě Medaile Za hrdinství. Ani jeden z českých prezidentů jim však dosud nevyhověl. Václav Havel se na adresu Mašínů vyjadřoval kriticky ještě před sametovou revolucí. V roce 1987 měl možnost přečíst si úryvky z knihy Jenom ne strach, kterou napsal americký spisovatel českého původu Ota Rambousek podle vyprávění Ctirada Mašína.
„Mám výhrady proti některým jeho polohám, které bych tu nerad teď nějak stručně charakterizoval, protože bych je tím asi simplifikoval. Snad jen to bych mohl, že mi přecházel mráz po zádech, když se můj dávný spolužák z Poděbrad (Ctirad) kasal tím, kolik lidí zabil,“ hodnotil Havel v dopise, který poslal Josefu Škvoreckému. Zmínkou o spolužácích měl na mysli skutečnost, že po druhé světové válce společně s bratry Mašínovými navštěvoval internátní školu v Poděbradech.
Čtěte také
Ctirad Mašín se k Havlově kritice vrátil v roce 1996, když mu napsal otevřený dopis. V něm prezidenta podrobil velmi ostré kritice a rovněž ho vyzval, aby odstoupil. „Nejste hoden úřadu, který zastáváte. Vaše éra je pro duši národa zhoubnější než řádění Stalinova kata Klementa Gottwalda. Tehdy národ alespoň věděl, kdo je jeho nepřítel,“ nebral si Ctirad Mašín servítky. On i jeho bratr často Havlovi vyčítali, že se prý v 90. letech nedostatečně vypořádal s komunisty.
Josef Mašín v minulosti označil Havla za „kolaboranta a svazáka“. „Co udělal, je zločin na Česku. Kontinuita zákonů a komunistické strany – jakým způsobem on s nimi udělal ten kšeft. Kontinuita zákonů byla udělána proto, aby komunistům mohly zůstat majetky, které si nakradli,“ prohlásil, čímž narážel na porevoluční dění. Nutno zmínit, že zatímco Mašínové se po roce 1953 do své vlasti z USA už nikdy nevrátili, Havel byl totalitním režimem opakovaně perzekvován a vězněn za to, že otevřeně vystupoval proti komunistům.
Zeman: Podříznuté hrdlo svázanému zajatci
I když se Václav Klaus se svým předchůdcem v mnohém neshodl, ani on v prezidentském úřadu nikdy nevyslyšel návrhy některých politiků a skupinu bratří Mašínů nevyznamenal. „Můj názor není odlišný od převažujícího pohledu veřejnosti a bývalého prezidenta Václava Havla. Nemám na něm co měnit. Ten případ je složitý a vyznívá nejednoznačně. Jednoznačně ale nikoli pro státní vyznamenání,“ řekl například v roce 2008, kdy senátoři navrhli ono vyznamenání už popáté.
Podobnému tlaku čelil i třetí český prezident Miloš Zeman. S otázkou se definitivně vypořádal v roce 2022, tedy ke konci svého mandátu, a to přímo během oslav 28. října. „Moji dva předchůdci tak neučinili. Považuji za poctivé uvést, proč to neudělám ani já. Prvním důvodem je, že skupina Mašínů podřízla dýkou hrdlo svázanému zajatci. Druhým důvodem je, že skupina zastřelila pokladníka, který převážel výplaty zaměstnancům,“ zmínil Zeman při svém projevu ve Vladislavském sále.
Čtěte také
„Ani jedna z těchto obětí nebyla exponentem komunistického režimu, a proto nejde tyto vraždy vydávat za činy protikomunistického odboje,“ dodal. Ve stejný den posmrtně ocenil otce bratří Mašínů – Josefa Mašína staršího. Tomu Zeman udělil Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Josef Mašín starší byl za první světové války československým legionářem, poté důstojníkem prvorepublikové armády a během druhé světové války členem protinacistické odbojové organizace Tři králové.
Svou statečností a troufalostí přiváděl nacisty k zoufalství. V roce 1941 ho ale zatkli příslušníci gestapa a o rok později byl popraven. Ještě před smrtí stihl svým synům napsat vzkaz, v němž je vyzýval k tomu, aby za každé situace hájili svobodu své vlasti. Není pochyb, že snaha hájit otcův odkaz Josefa i Ctirada v mládí do značné míry formovala.
Pavel: Můj názor je poznamenán vraždou
Petr Pavel ještě před prezidentskými volbami v roce 2023 uvedl, že by s oceněním kontroverzní skupiny měl jako hlava státu problém. „Můj názor je poznamenán vraždou policejního strážmistra. Záměrně to nazývám vraždou, protože nešlo o žádné úmrtí v boji. Bylo to zabití člověka, který pro ně nepředstavoval žádné riziko,“ řekl Pavel otevřeně s tím, že se s touto skutečností nemůže vnitřně srovnat.
Čtěte také
„Respektuji, co dělali v odboji proti režimu, který považovali za jednoznačně nepřátelský. Respektuji i veškerá jejich bojová střetnutí na útěku s příslušníky policie a armády. Ale tato jediná konkrétní věc mi vadí,“ dodal současný prezident. Hned první rok v úřadu čelil tlaku ze strany senátorů i petice, která Pavla vyzývala, aby vyznamenal všechny členy odbojové skupiny.
Mezi signatáři byli například Alexandr Vondra, Tomáš Czernin nebo Mirek Topolánek, který již v roce 2008 jako premiér udělil Mašínům plaketu předsedy vlády. Pavel však v roce 2023 ocenil z rodiny Mašínů pouze Zdenu, sestru Ctirada a Josefa, které udělil Řád T. G. M. Mašínová si vyznamenání od Pavla převzala osobně, a to i přes jeho komunistickou minulost.
„Rozhodla světová politická situace, jak se Petr Pavel postavil ke konfliktu na Ukrajině. To pro mě bylo rozhodující. Panu prezidentovi jsem řekla, že vyznamenání přebírám i za bratry,“ vysvětlovala později. Zemřela letos v červnu ve věku 92 let. Její bratr Josef si v hodnocení Pavla nebral servítky. „Naši matku utýrali Češi a naše přátele zavraždili Češi – stejní Češi, jako je dnes Petr Pavel. Vazalové od narození do smrti,“ pronesl loni v květnu. V posledních letech byl Mašín kritizován také za své postoje k ruské invazi na Ukrajinu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kundera je opět bez nejvyššího státního vyznamenání. Jaká jsou pro a proti?
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
