Česká republika bude moci z evropského fondu obnovy čerpat bilion korun a dalších 400 miliard má možnost si vypůjčit. Bude ale záležet na tom, zda dokáže připravit projekty, na které je možné peníze použít. Podle bývalého eurokomisaře Pavla Teličky ale zatím takové projekty nemáme a nepoužitelný je prý také vládní Národní investiční plán. „Jde o kompilát projektů, které nejsou z těchto peněz financovatelné,“ řekl mimo jiné ve středečním vydání pořadu K věci Marie Bastlové na televizní stanici CNN Prima NEWS.
Je to úspěch a úleva, že se na rozpočtu a fondu obnovy Evropská unie dohodla. To je podle Pavla Teličky asi nejdůležitější poselství posledního summitu, který byl vůbec nejdelší od vstupu České republiky do Evropské unie. „Unie dokázala, že je schopna reagovat na pandemii a že je schopna reagovat rychleji, než někteří očekávali. Ostatně reakce finančních trhů to potvrzuje,“ řekl Telička, který vyzdvihuje, že se evropská sedmadvacítka dokázala shodnout i v oblastech, kde to má smysl.
Podle bývalého eurokomisaře je také důležité, že ty peníze nebudou zadarmo, ale že jsou podmíněny reformami a dodržováním právního státu. „To je v některých zemích obzvláště potřeba,“ uvedl v evidentní narážce na Polsko nebo Maďarsko. Zpochybnil také, že Národní investiční plán české vlády může jakkoli sloužit jako základ pro projekty, jež by se z peněz fondu obnovy daly financovat.
Výsledek pro Českou republiku lze považovat za úspěch, pokud se jedná o vyjednané částky. Telička ale připomněl, že jsme z úst premiéra Andreje Babiše (ANO) dopředu neslyšeli cíl, se kterým do Bruselu jede. Upozornil také, že Česko bude mít zřejmě velký problém schválené peníze vyčerpat nebo efektivně a smysluplně využít. Pokud se ale na výsledek díváme optikou toho, zda Česko prorazilo mezi země, které tu finální dohodu utvářely a měly na vývoj summitu vliv, pak není nad čím jásat. „Tady je to velký propadák,“ řekl Telička s tím, že Andrej Babiš není v tomto ohledu mezi českými premiéry výjimkou.
Vyjasněme si, které housle chceme v Evropě hrát
Řeč přišla také na to, jak bude ošetřeno ručení členských zemí za onen balík 750 miliard eur, které si Evropská unie bude půjčovat na finančních trzích. „V závěrech summitu to jednoznačně nevyčtete,“ uvedl Telička. Podle něho ale bude primárním garantem Unie, která za půjčku bude ručit svým rozpočtem, tedy příspěvky jednotlivých členských zemí. Česká republika tak bude ručitelem ve druhém sledu stejně jako ostatní státy EU.
Podle někdejšího eurokomisaře byl ale evropský summit daleko zásadnější, než aby šlo jen o to, kolik peněz se kam přesune nebo za co se utratí. Daleko důležitější bylo, že pojmenoval oblasti, ve kterých chce být Evropská unie lídrem. „Je to možná další důvod pro to, abychom zahájili seriózní debatu o tom, kdy přijmeme euro. Argumenty typu ‚nehodlám platit za Řecko‘ jsou už mimo. Euro je o posílení našeho vlivu a o tom, které housle chceme v Unii vlastně hrát,“ dodal Telička. Stejně tak je přesvědčen, že se ještě více prohloubí úzká spolupráce mezi některými zeměmi. „Až uvidíme další summity, někteří premiéři tam budou možná házet klacky pod nohy kvůli parciálním zájmům nějaké své skupiny zemí,“ doplnil.
Telička také v pořadu K věci Marie Bastlové vysvětloval, proč hodlá kandidovat do krajského zastupitelstva ve Středočeském kraji. Chce prý nabídnout zkušenosti, které z evropské politiky má. Rozvoj kraje je podle něho totiž s evropskými penězi dost spjatý. Nevyloučil také, že bude příští rok kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny. „Není to něco, k čemu se upínám. Bude-li mít ale někdo pocit, že by to pomohlo, budu o tom uvažovat,“ uzavřel Pavel Telička.
Rozhovor Marie Bastlové s Pavlem Teličkou si můžete poslechnout i jako podcast:
Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.
