Neobvyklé mohyly by mohly pomoci vyřešit jednu z největších záhad rudé planety Zdroj: ESA/TGO/CaSSIS, NASA/JPL/MSSS via CNN Newsource
Tisíce záhadných kopců či mohyl na povrchu Marsu jsou němými svědky dávné podoby rudé planety. Vědci nyní odhalili tajemství oblasti označované za ideální místo pro budoucí výzkum. Americká CNN na základě studie zveřejněné na webu Nature Geoscience píše o důkazech, podle kterých měla při vzniku neobvyklých útvarů sehrát zásadní roli voda.
Více než 15 tisíc kopců vyčnívá nad povrch z pánve Chryse Planitia na severní polokouli Marsu. Záhadné útvary se rozprostírají na ploše téměř 700 tisíc kilometrů čtverečních, tedy na území srovnatelném s rozlohou amerického státu Texas. Geologické anomálie byly dlouhou dobu v hledáčku výzkumníků a vědců, kteří si až do nedávna nebyli jistí, jak přesně vznikly. Nyní přichází s převratnou teorií zahrnující přítomnost rozsáhlého oceánu. Tématu se věnuje i zpravodajský portál americké CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Obrovská ryba se zakousla „mořské panně“ do hlavy, ukazuje video. Show skončila bojem o život
Útvary, které svým vzhledem připomínají slavné Údolí monumentů ve Spojených státech amerických, zachytily na fotografiích jako první družice NASA a Evropské kosmické agentury, které okolo planety krouží už od přelomu tisíciletí a průběžně ji dokumentují. Světlo na záhadné okolnosti vzniku kopců ale vrhla až studie publikovaná 20. ledna 2025 na webu Nature Geoscience. Podle jejích autorů může za zformováním útvarů stát vodní eroze zhruba před čtyřmi miliardami let. Ta údajně způsobila obrovské rozdíly mezi severní a jižní hemisférou Marsu.
„Tyto kopce jsou ideálním místem pro budoucí výzkum Marsu,“ uvedl hlavní autor studie Joe McNeil pro web Natural History Museum. „Díky nim víme, že klima na Marsu bylo v minulosti zcela odlišné, než je dnes. Kopce jsou tvořeny vrstvami půdy, z nichž každá je záznamem nějaké události z minulosti. Vrstvy ve spod jsou až čtyři miliardy let staré. Dívat se na ně je pro geologa jako prohlížet si stránky knihy – každá vypráví nějaký příběh,“ říká o výzkumu vědec.
Kopce jsou vysoké až 550 metrů a skládají se z hornin bohatých na minerály, které jsou podle McNeila důkazem, že byly dlouhou dobu pod vodou a vlivem eroze se z nich staly pevné útvary. Teorie o velkém oceánu rozkládajícím se na celé severní polokouli rudé planety je však mezi vědci stále sporná, podotýká Natural History Museum. CNN dále píše, že zatím není jisté, jestli erozi způsobila voda z řek, jezer nebo oceánu, která se dříve na povrchu Marsu mohla vyskytovat.
Další výzkum Marsu
Budoucí výzkum těchto záhadných útvarů by mohl časem objasnit, proč je severní polokoule planety tak jiná než jižní. Zatímco jih Marsu pokrývají téměř zcela hory a vysočina, severní hemisféra je výrazně placatější. Studie však uvádí, že v minulosti se hory rozprostíraly mnohem severněji, než je tomu dnes. McNeil odhaduje, že eroze a následná formace kopců mohla trvat 100 až 200 milionů let. Některé z nich připomínají takzvané stolové hory, tedy osamoceně stojící, nahoře zploštělé vyvýšeniny se strmými úpatími.
V další části výzkumu autoři plánují získat vzorky půdy z Marsu, to však nebude dříve než v roce 2030. „Pokud se dozvíme více o Marsu, můžeme se dozvědět více také o Zemi,“ říká McNeil. Rudá planeta je podle vědců totiž obrazem toho, jak mohla vypadat Země ve svých raných letech, uvádí web Natural History Museum.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Historický moment. První amatérský astronaut vystoupil do volného vesmíru, sledujte záběry
