zajíc

Když si do života přizvete nového člověka, vyvstává okolo hned několik otazníků. Je ten člověk pořádný, nebo bordelář? Dokáží ho přijmout mí přátelé? Zkousne všechny ty moje depresivní stavy? U mě se houpe ten největší a nejpalčivější otazník nad otázkou: „OMG, zvládne všechna ta pošahaná zvířata?!”

Začátek jara je nesporně spojen s příchodem nových životů. Nejen, že začíná vše kvést a rodí se nové zvířecí mláďata, ale slaví se ten největší z křesťanských svátků – Velikonoce. Název Velikonoce pochází z „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro nás je však důležité, že tyto svátky jsou spjaty se symboly zvířat. Hlavně s mláďaty. Proč? Nejspíš kvůli symbolu života, čistoty a nevinnosti. Pojďme si říct proč právě beránci, kuřata a zajíčci jsou velikonočními hrdiny.

Zvýšené množství hrabošů na polích trápí zemědělce nejvíce na jižní Moravě, ale také ve středních a východních Čechách. Právě z těchto lokalit přišlo na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) nejvíce hlášení o aplikaci Stutoxu II. Rozhozem se provádí průběžně ve 188 případech, z toho asi 80 z nich se týká Jihomoravského kraje. Podle ornitologů je to lepší řešení, než o kterém se vedly spory vloni v létě. Tehdy se měl rodenticid použít na dvou třetinách zemědělské půdy. Teď se jedná o rozlohu osmaosmdesáti tisíc hektarů. Zemědělci začali s aplikací už v únoru.

Myslivci z Tuřan, Šlapanic a Žatčan našli v posledních dnech skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů. Testy prokázaly zbytky účinné látky přípravku Stutox II v tělech uhynulých zvířat pocházejících z jedné těchto oblastí. Tím, jak a proč k otravám došlo, se zabývají jak ministerstva zemědělství a životního prostředí, tak Zemědělský svaz ČR.

Na polích je nedostatek zajíců a koroptví. Důvodů je několik. Tím hlavním je podle myslivců to, že na polích chybí remízky. Zemědělcům se je totiž nevyplatí udržovat a je pro ně ekonomicky výhodnější, když plochu použijí pro pěstování kukuřice nebo řepky.