Od začátku roku do 15. července přijaly záchranné stanice napříč Českou republikou již 829 zajíců a 258 srnců. Více než polovina z nich byla navíc přijata v nejcitlivějším období: jako mláďata. Ve většině případů byl k záchraně vážný důvod, což podle odborníků vypovídá o tom, že se společnost vzdělává. Stále však existuje oblast, v níž mnozí chybují – v bezpečném pohybu ve volné přírodě s vlastními mazlíčky.
Veřejnost se podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) začíná chovat zodpovědněji a stále častěji respektuje doporučení odborníků mláďata z přírody zbytečně neodebírat. Z celkových 414 novorozených zajíčků, kteří skončili v péči stanic, bylo pouze 39 přivezeno zbytečně – tedy v situaci, kdy by bylo bývalo lepší je ponechat matce.
ČTĚTE TAKÉ: Když záchrana bolí víc než kulka. Dobrovolná pomoc divokým zvířatům může být i týráním
V případě srnčat byla situace ještě lepší – ze 102 přijatých mláďat byla zbytečně odebrána jen čtyři. Lidé si dnes patrně častěji než v minulosti ověřují, zda a jak se mají v případě nálezu mláděte zachovat. Tedy nejdříve volají odborníky a až poté konají. Většinou pak rada odborníků zní: „Ponechte klidně ležící mládě na místě a vzdalte se.“
Nejčastěji zvíře zraní predátor
Ne všechna mláďata se však dostanou do stanic z důvodu lidské neinformovanosti. Mnohem horší je situace, kdy mládě napadnou predátoři. Celkem 193 zajíců bylo přivezeno pokousaných či poklovaných – nejčastěji kočkami (75 případů), psy (15) a strakami (17).
Zvířata, která byla napadena přirozeným predátorem – například strakou, liškou nebo dravcem – by pak ve většině případů neměla být zachraňována. Jak odborníci zdůrazňují, predace je běžnou součástí přírodních procesů a přirozeného výběru. Predátoři často loví jedince, kteří jsou slabí, zranění nebo nemocní, a tím pomáhají udržovat zdravou populaci.
„Zásahem člověka do přirozeného vztahu můžeme zbytečně narušit rovnováhu ekosystému – pokud zachráníme kořist, je predátor nucen ulovit jiného jedince, čímž dochází k dalšímu zásahu do přírodní dynamiky. Navíc mláďata s těžkými poraněními způsobenými zobákem či drápy predátora mají jen minimální šanci na přežití, a i přes odbornou péči často zbytečně trpí,“ zní doporučení ČSOP.
Záchrana takto zraněného zvířete, jakkoliv dobře míněná, pak může ve výsledku prodloužit jeho utrpení a zároveň odvádět záchranné stanice od případů, v nichž je šance na návrat do přírody skutečně reálná. Ostatně téměř čtvrtina všech zajíců (celkem 199) podle odborníků po přijetí uhynula.
Srnčata končí bez matky
Pokousáno bylo celkem osm srnčat, z toho minimálně u tří byl agresorem pes. Dalších 19 jedinců zranila zemědělská technika – například při sečení luk. Řada srnčat pak byla přijata proto, že jim matku srazilo auto, popřípadě vlak.
Péče o malé srnce není podle odborníků tak komplikovaná jako u zajíců, ale vzhledem k častým doprovodným zraněním celkem 55 mláďat ve stanicích uhynulo nebo muselo být utraceno.
„Jestliže mnohaletá intenzivní osvěta záchranných stanic na téma ‚Jak postupovat při nálezu mláděte‘ začíná přinášet pozitivní výsledky, osvěta na téma ‚Nenechávat volně pobíhat psy a kočky‘ alespoň tedy v době mláďat se nedaří,“ dodali odborníci.
Záchranné stanice fungují díky podpoře ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, krajů, obcí a soukromých dárců. Péče o zraněná a osiřelá mláďata je náročná nejen časově, ale i finančně – v případě jednoho mláděte zajíce či srnce může stát až několik tisíc korun.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Klokan se toulal ulicemi Třebíče. Strážníci ho odchytili, nyní hledají majitele zvířete
