Naše kůže je nám stále na očích, je tak lehké sledovat, jestli se na ní neděje něco neobvyklého. Potřebujeme k tomu ale správné informace. V onkologii a dermatologii – stejně jako v jiných odvětvích lékařství – panuje řada mýtů a stereotypů, které nejenže nejsou pravdivé, ale pokud je navíc lidé berou vážně, mohou si velmi výrazně uškodit, nebo dokonce ohrožovat život.
Mýtus č. 1 – Lidem s tmavší pletí rakovina kůže nehrozí
Pravdou sice je, že světlá pleť zvyšuje riziko rozvinutí různých typů rakoviny kůže (včetně melanomu), žádný odstín pleti ale člověka nečiní imunním proti těmto typům rakoviny. Melanom je opravdu méně častý například u Afroameričanů, ale když u nich udeří, má tendenci být mnohem nebezpečnější. Ať už tedy máte světlou, nebo tmavší barvu pokožky, pečlivě kontrolujte jakékoli podezřelé skvrny, zejména na rukou, chodidlech nebo pod nehty. A jednou ročně si zajděte na kontrolu k dermatologovi.
Mýtus č. 2 – Když slunce nesvítí, nemusím se mazat krémem
Možná to vypadá, že venku slunce nesvítí a že je schované za mraky, co se ovšem skrz ně dostane, jsou sluneční paprsky UV. Ty na nás totiž dopadají celoročně. A ještě zajímavější je fakt, že mraky sluneční paprsky mohou dokonce odrazit a ještě více naší pokožce ublížit. Takže i když je v létě zataženo, rozhodně se namažte krémem s ochranným faktorem.
Podobné je to se stínem. Na tvrzení, že ve stínu se nemusí mazat opalovacím krémem, doplatila pěkná řádka lidí. Stejně jako od mraků se sluneční svit odráží i od písku, sněhu, vody, asfaltu a všech povrchů.
Většina dermatologů se shoduje, že opalovací krém s SPF 30 postačí pro normální trávení času na slunci, SPF 50 potom, pokud budete na přímém slunci po dlouhou dobu (např. při sportu, při delším výletu, atd.). Ujistěte se, že váš opalovací krém vás ochrání nejen před UVA, ale také před UVB. Tyto informace jsou vždy napsané na obalu. Z obalu také vyčtete dobu trvanlivosti krému. Prošlý krém má stejný účinek, jako má prošlé mléko v lednici – nepomůže, jen uškodí.
Mýtus č. 3 – Krém s vysokým UV faktorem mě ochrání celý den
Na to rozhodně nespoléhejte! Číslo ochranného faktoru označuje jen dobu, po kterou je kůže před sluncem chráněná. Je jednoduché vodítko pro to, jak často se mazat. Stačí vynásobit číslo faktoru deseti a výsledkem je doba v minutách, jakou nás chrání. Ovšem jen v případě, pokud opalovací přípravek používáte správně. To znamená nanést velké množství na kůži (asi 30 ml u dospělého). Krém má po natření tvořit souvislou vrstvu tak, aby byla pokožka po jeho použití od něj celá bílá.
Mýtus č. 4 – Lehké opálení před dovolenou mne před rakovinou kůže ochrání
Nic jako zdravé opálení neexistuje, spíše naopak. Pokožka ztmavená UV paprsky – ať už ze solária, nebo ze zahrady – je již poškozená a riziko rakoviny kůže se tak paradoxně ještě zvyšuje.
Mýtus č. 5 – Za oknem se nespálím
Pravděpodobně si myslíte, že doma za oknem jste před ultrafialovým zářením chránění. Chyba. Běžná okna v domácnostech odfiltrují pouze UVB záření. UVA paprsky kůži sice nepopálí, ale mohou způsobit rakovinu. Zajímavé také je, že značná část melanomů v počátečním stadiu je na levé straně těla. Podle studie St. Louis University School of Medicine je to proto, že jsme vystavení UV záření při řízení auta. Zatímco sklo účinně blokuje UVB záření, boční okna automobilů umožňují průchod 63 procent UVA záření. Abyste se chránili, nemusíte se schovat v suterénu nebo přestat řídit auto. Stačí, když se nebudete vyskytovat na přímém slunci uprostřed dne a budete se mazat ochranným krémem.
Mýtus č. 6 – Kdo se nespálil, nemůže dostat rakovinu
Vznik karcinomu se neřídí podle toho, jestli se spálíme, i když to pokožce jistě neprospěje. Podle výzkumu British Association of Dermatologists záleží mnohem víc na tom, kolik času na sluníčku člověk celkově stráví, a ne na tom, kolikrát jste se spálili. Vědci také zjistili, že lidé, kteří se v prvních patnácti letech života vystavovali ve velké míře slunečním paprskům a nechránili se opalovacím krémem (ať se spálili, či ne) mají v pozdějším věku mnohem větší riziko onemocnění rakovinou kůže. Z hlediska tvorby zhoubných melanomů je důležitější to, jak dlouho souhrnně trvá vystavení těla slunečnímu záření.
Mýtus č. 7 – Solárium neškodí
Solárium může mít na naši kůži stejně negativní vliv jako opalování se na sluníčku. „Ultrafialové záření v soláriu je z pohledu možnosti vzniku kožních nádorů stejné jako sluneční záření, liší se jen mechanismem vzniku na úrovni buněk,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., MHA, zakladatelka Dermatologie prof. Hercogové – Kliniky preventivní dermatologie. Pokud někdo chce do solária mermomocí chodit, měl by si u dermatologa nechat zhodnotit typ pokožky. Pokud při opalování zrudne a zůstane tak, je solárium maximálně rizikové.
Mýtus č. 8 – Na pigmentové kožní změny je lepší nesahat
Jeden z dodnes opakovaných mýtů je, že s pigmentovou kožní změnou se nemá nic dělat. „Pokud se pigmentové znaménko (správně pigmentový névus) nebo i počínající melanom odstraní chirurgicky včas (i třeba zbytečně), nic se nestane. A pokud se posléze diagnostikuje mikroskopický melanom, je nutné jej vyříznout co nejdříve,“ říká profesorka Hercogová.
Mýtus č. 9 – Když znaménko ztrácí barvu, vše se vyřešilo
Pravda je v tomto případě přesně na opačné straně. Pokud máte na svém těle blednoucí pigmentový névus, pospěšte si na dermatologickou kontrolu. Jedná se o stejný problém jako v případě znamének měnících tvar či barvu.
Mýtus č. 10 – Vyříznutí melanomu znamená jeho rozšíření
Mnoho lidí dochází ke kontrole až příliš pozdě. Melanom tak může začít tvořit neviditelné metastázy a ve chvíli, kdy dojde k jeho odstranění, může být v těle pacienta nádor nezávislý na tom prvním. Čím dříve nezvyklé znaménko objevíte a začnete to řešit, tím větší šance je na kompletní odstranění ještě před jeho rozšířením.
