Zákeřný útok na Pentagon z 11. září: Tisíce životů zachránila náhoda
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Pentagon zasáhlo unesené letadlo 11. září 2001.
Probíhající rekonstrukce budovy zachránila tisíce životů.
Pevná konstrukce umožnila evakuaci před zřícením pater.
Proč se objevily konspirační teorie o řízené střele?
Teroristé unesli ráno 11. září 2001 celkem čtyři dopravní letadla. Dvě z nich zasáhla obě věže Světového obchodního centra a jedno se po souboji cestujících a posádky s únosci zřítilo v Pensylvánii. Čtvrté letadlo teroristé nasměrovali na symbol vojenské moci USA – budovu Pentagonu. V letadle zahynulo 64 lidí včetně pěti únosců, dalších 125 lidí zemřelo na zemi. Většímu počtu obětí zabránila unikátní konstrukce Pentagonu i shoda okolností. Speciál k teroristickým útokům z 11. září 2001 můžete sledovat v pátek od 14 hodin na CNN Prima NEWS.
Ráno 11. září v 07:35 místního času prošla bezpečnostní kontrolou na Dullesově mezinárodním letišti ve Washingtonu pětice únosců. Muži nastoupili do Boeingu 757 společnosti American Airlines (let 77) mířícího do Los Angeles. Na východě USA začínalo teplé a slunečné úterý, pohodu počínajícího podzimu ale měla rychle vystřídat noční můra nejhoršího ražení.
ČTĚTE TAKÉ: Tvrdý úder Hútíů na Saúdskou Arábii: Zraněny jsou desítky lidí, včetně žen a dětí
Letadlo odstartovalo s desetiminutovým zpožděním v 08:20. Na jeho palubě bylo 64 lidí, z toho šest členů posádky, pět únosců a 53 cestujících. Šlo o jeden ze čtyř letů, které si toho dne teroristé z al-Káidy vybrali k provedení krvavého útoku, v jehož důsledku mělo zemřít 3 000 lidí.
Ve vzduchu tou dobou již byla dvě letadla American Airlines a United Airlines, která startovala v 7:59 a 8:14 z Bostonu, aby v následujících minutách postupně narazila do obou věží Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku. Posledním uneseným letadlem onoho dne byl let číslo 93 United Airlines, který v 8:42 odlétal z Newarku, aby se krátce po desáté hodině po statečném boji cestujících s únosci zřítil na pole v Pensylvánii.
Ani Boeing startující z Washingtonu nečekal dlouhý let. Už po půlhodině se únosci zmocnili pilotní kabiny a jeden z nich, pilot Hání Handžúr, převzal řízení. Jeho komplicové mezitím zatlačili cestující a členy posádky a palubního personálu do zadní části letadla.
Cíl: Pentagon
V 08:56 únosci vypnuli odpovídač, který pozemní kontrole zasílá údaje o letadle a také o výšce a rychlosti letu. Letadlo teď bylo možné sledovat jen pomocí primárního radaru, což výrazně omezilo jeho viditelnost a zkomplikovalo případný zásah. Pokusy o navázání rádiového spojení Handžúr ignoroval a v 09:00 provedl nad jižním Ohiem ostrý obrat a zamířil zpět k Washingtonu. V New Yorku v té době už po nárazu letu American Airlines číslo 11 (v 08:46) hořela severní věž Světového obchodního centra, do zásahu Jižní věže zbývaly tři minuty.
Čtěte také
V 09:33 se letadlo blížilo od západu a mířilo přímo na hlavní město USA. Řídicí věž na Národním letišti Ronalda Reagana ve Washingtonu předala naléhavé hlášení operačnímu středisku tajné služby: „Letí na vás stroj, který s námi nekomunikuje.“
Jižně od Alexandrie ve Virginii letadlo znovu změnilo směr a zamířilo ke svému konečnému cíli. Tím bylo hlavní sídlo Ministerstva obrany Spojených států a zároveň symbol amerických ozbrojených sil, tedy Pentagon.
V 09:37 řidiči v dopravní zácpě poblíž budovy Pentagonu nevěřícně sledovali, jak se k sídlu Ministerstva obrany Spojených států nízkým letem řítí obří dopravní letadlo. Ječící motory Boeingu 757-223 doslova škrtaly o antény aut stojících v koloně. Stroj bez vytaženého podvozku dopadl na parkoviště, klouzal několik desítek metrů po břiše, až narazil do západní stěny Pentagonu a okamžitě se proměnil v obří ohnivou kouli. Okamžik nárazu zachytila bezpečnostní kamera na parkovišti:
Do práce dorazilo 22 tisíc lidí
Letadlo narazilo do budovy mezi sekcemi 1 a 2 zvanými klíny. Energie nárazu byla extrémně ničivá. Samotný Boeing vážil odhadem 82,4 tuny a podle černé skříňky do budovy narazil rychlostí 853 km/h. Křídla byla plná paliva určeného k cestě na druhý konec Spojených států. Po nárazu došlo k výbuchu a rozmetání nádrží a hořící palivo se spolu s troskami boeingu hnalo přízemím budovy jako ničivá tsunami do vzdálenosti dvou délek trupu letadla.
Všichni na palubě letadla zahynuli, spolu s nimi se obětmi útoku stalo 125 pracovníků Pentagonu a dalších lidí včetně několika školních dětí a jejich učitelů, kteří tam byli na exkurzi. Nejmladší oběti byly tři roky, nejstarší 71 let.
Nízkému počtu obětí v budově, kam ten den dorazilo do práce 22 tisíc lidí, napomohla náhoda. Sekce 2 procházela rozsáhlou rekonstrukcí, takže v ní toho rána pracovalo jen přibližně 800 zaměstnanců. Pokud by teroristé navedli letadlo na kterýkoliv jiný klín Pentagonu, nacházelo by se v trajektorii dopadu nejméně 4 500 lidí.
Životy zachraňovala atypická konstrukce
Další nečekaný bonus pak přidali inženýři, kteří o 60 let dříve budovu Pentagonu projektovali. Stavba budovy začala shodou okolností 11. září 1941, tedy na den přesně 60 let předtím, než se ji pokusili teroristé zničit uneseným letadlem. Spojené státy v té době ještě nezasáhly do bojů druhé světové války. Prezident Franklin D. Roosevelt už ale věděl, že bude poblíž Washingtonu potřebovat základnu pro koordinaci všech vojenských operací.
Díky nasazení 15 000 stavebních dělníků se podařilo Pentagon dokončit za rekordních 16 měsíců a dodnes jde o největší nízkopodlažní – má jen pět nadzemních pater – administrativní budovu na světě.
Budova ve tvaru pětiúhelníku přitom měla původně sloužit svému účelu jen v době války. Předpokládalo se, že ji armáda a Ministerstvo obrany po jejím skončení vyklidí a z Pentagonu se stane trochu větší archiv. A právě požadavek na uskladnění dlouhých řad těžkých a objemných registrů vedl stavitele k většímu vyztužení celé stavby, což při útoku 11. září 2001 zachránilo životy stovek a možná tisíců lidí.
Čtěte také
Protože byl v době války všeobecný nedostatek oceli, tvoří konstrukci Pentagonu 41 000 železobetonových sloupů a ramp propojujících namísto schodů všech pět pater budovy. Letadlo American Airlines narazilo do přízemního podlaží, ale díky konstrukci budovy zpevněné dlouhými spirálovými výztužemi se druhé nadzemní podlaží nad místem nárazu zřítilo až 30 minut poté. To umožnilo evakuovat všechny, kdo zůstali bezprostředně nad místem nárazu naživu.
Je až neuvěřitelné, že při následném postupném zhroucení všech pěti pater nad troskami letadla nebyl nikdo zabit. Kontrast s tragickým osudem tisíců lidí uvězněných ve věžích Světového obchodního centra, kteří nestačili před kolapsem zasažených mrakodrapů uniknout, je více než zřejmý.
Vybuchla bomba?
Jedním z těch, kdo měli štěstí, byl i podplukovník Paul Anderson, který se v okamžiku nárazu nacházel v sekci 2. Ráno 11. září 2001 si všiml svých kolegů tísnících se kolem televizní obrazovky. Právě když vstoupil do místnosti, uviděl v přímém přenosu, jak do druhé věže Světového obchodního centra v New Yorku narazilo další letadlo. Bylo přesně 9:03 místního času.
O pár minut později Andersonovi volala jeho žena, učitelka na základní škole v Severní Karolíně. I ona seděla s dětmi ze své třídy u televizoru a se zděšením sledovala, jak se z obou věží WTC valí hustý kouř.
Ve chvíli, kdy další unesené letadlo narazilo do Pentagonu, ucítil strašlivý náraz. „Zdálo se, jako by se celá budova úplně vytrhla ze základů,“ citovala Andersona stanice History.
V prvních okamžicích nebylo jasné, co se vlastně stalo. Anderson, který telefonát se svou ženou okamžitě ukončil, se domníval, že vybuchla bomba. Jeden z pracovníků ochranky jej varoval, ať bez rozmyslu neotevírá vnější dveře – bál se, že bomba měla jen vystrašit lidi a vyhnat je z budovy, kde by je pak teroristé postříleli.
Čtěte také
Venku se ale žádná střelba neozývala, a tak Anderson vyběhl ven. Spolu s ním se z budovy vyhrnuli i další kolegové vojáci a civilní zaměstnanci. Anderson byl ale jako profesionální voják trénovaný v záchraně lidí, a proto se do hořící budovy okamžitě vrátil. Postupně s dalšími kolegy vyvedli několik zraněných žen, uhasili hořícího muže a přes protesty hasičů dál prozkoumávali trosky.
V kontextu české žurnalistiky je pozoruhodné, že se v Pentagonu v době nárazu letadla nacházeli také čtyři novináři z Česka, kteří zde byli na pracovní cestě. Jejich program ale probíhal na opačné straně budovy. „Ucítili jsme silný otřes a vzápětí se na nás vrhli naši američtí průvodci, strhli nás na zem a přikryli svými těly,“ vzpomínal po návratu do Prahy jeden z nich, zástupce šéfredaktora Lidových novin Petr Zavadil.
Konspirační teorie
Podobně jako zničení obou budov WTC v New Yorku se ani útok na Pentagon nevyhnul zájmu tvůrců konspiračních teorií. Ta hlavní se opírá o video z bezpečnostní kamery na parkovišti, které zachycuje letadlo v okamžiku jeho nárazu do budovy. Konspirátoři tvrdí, že zkázu ve skutečnosti způsobila řízená střela a trosky letadla byly na místo dopraveny později.
Skutečnou podstatu útoku provedeného uneseným letadlem kromě vyšetřovatelů americké FBI potvrdily tisíce očitých svědků a snímky, které pořídili. Nepříliš zřetelné záběry letadla na videu pak jde přičíst na vrub nepříliš kvalitní kameře, která pořizovala záběry s frekvencí jednoho políčka za sekundu.
CNN Prima NEWS vysílá v pátek od 14 hodin speciál k výročí teroristických útoků 11. září 2001.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin dal jasně najevo, co od Ukrajiny chce. Analytici po jednáních zhodnotili šance na mír
