Zákulisí pohádky Šíleně smutná princezna. Čím Marvan šikanoval Neckáře?

Helena Vondráčková a Václav Neckář si natáčení užívali.

Šíleně smutná princezna - upoutávka

Kdykoliv se slavná pohádka v televizi reprízuje a hlavní hrdinové Helena Vondráčková a Václav Neckář mají čas, nenechají si ji ujít. Jediné, co je při sledování trápí, je to, že jsou v podstatě už jediní žijící umělci, kteří se na legendárním filmu pro děti i dospělé podíleli. Jaké vzpomínky na natáčení mají?

Když režisér Bořivoj Zeman předložil zpěvačce Heleně Vondráčkové nabídku, že by jí rád svěřil postavu princezny Heleny, málem se jí podlomila kolena. „Strašně mě to potěšilo, splnil se mi dětský sen. S mojí kamarádkou jsme si neustále hrály na princezny, mamince jsme vytahovaly šaty, boty a různé korále. Tenkrát pan režisér Zeman oslovil ředitele divadla Darka Vostřela, jestli by nás s Vaškem Neckářem uvolnil pro natáčení. Aby si pojistil jeho souhlas, nabídl mu zároveň roli jednoho z rádců ve dvojici s panem Josefem Kemrem,“ přiblížila zpěvačka.

Ve společnosti legendárních herců se cítila skvěle. „Na setkání s těmito filmovými velikány ráda vzpomínám. Velice jsem milovala Stellinku Zázvorkovou, která se o mě starala jako opravdová chůva. Vždycky byla milá a usměvavá. Stejně jako můj filmový tatínek král, Bohouš Záhorský. Z pana Marvana jsem měl respekt, ale my jsme spolu vlastně ani moc obrazů netočili. Jinak všechno probíhalo v příjemném a přátelském ovzduší a natáčeli jsme všichni rádi, s láskou. Jediné, co mě nebavilo, bylo všechno to líčení a přípravy. Navíc to probíhalo brzy ráno a my jsme měli před tím večerní představení, takže jsem někdy v maskérně usínala. Ale milovala jsem všechny ty krásné kostýmy, které vytvořil Jan Skalický,“ dodala Helena.

Natáčení probíhalo v létě na několika místech. „Nádherné to bylo v zámecké zahradě v Blatné v jižních Čechách, stejně tak na zámku v Bojnicích na Slovensku. Od té doby, když tam jedu vystupovat, se na ten zámek ráda dívám. Moc mě také bavily písničky Jana Hammera mladšího, tehdy osmnáctiletého. Ty písničky jsou úžasné a nadčasové, že je zpíváme doposud,“ prozradila zpěvačka.

Místo koně dostal Neckář krávu. Proč u pohádky brečí?

Také pro Václava Neckáře bylo natáčení zážitkem. „Když mám příležitost, rád se na pohádku v televizi pokaždé dívám. Mám radost, že písničky, které vznikly už v roce 1967, si zpívají děti po několik generací. Co se týče vzpomínek na natáčení, rád jsem jezdil na koních, a tak mě tedy pan režisér Bořivoj Zeman posadil na krávu bez sedla. Jmenovala se Máňa,“ zavzpomínal s úsměvem zpěvák. Občas se při sledování pohádky ale neubrání ani slzám. „Je mi líto, kolik těch skvělých herců a hereček už není mezi námi. S Helenou jsme v podstatě už jediní žijící,“ povzdechl si Neckář.

Jeho otce, krále Jindřicha Spravedlivého ztvárnil legendární Jaroslav Marvan, který si ho během natáčení občas dobíral. „Pamatuji se, že v té době, když to natáčeli, nám Marvan s chutí líčil, jak nachytal Václava Neckáře. Povídal: ‚Koukám, jak si v šatně zkouší mojí královskou korunu. On netušil, že ho vidím, tak jsem na něj zařval: Položíš to! Takhle mladej a zkoušel by si moji královskou korunu? To si nezvykej! Vyčinil jsem mu. On se lekl, hned ji položil a beze slova utekl pryč.‘ Tak se smál, že mu na to skočil. Vašek si myslel, že se na něj zlobí doopravdy, ale z jeho strany šlo pouze o legraci,“ vylíčil Petr Jančařík, s jehož maminkou Alenou udržoval Marvan milostný vztah a měl s ní nemanželskou dceru.

„Jako začínajícímu herci mi pan Marvan moc pomohl. A samozřejmě jako král, otec, byl přísný,“ okomentoval dávnou historku s úsměvem a nadhledem Václav Neckář. Pohádku Šíleně smutná princezna můžete sledovat v pondělí 27. 12. ve 20:15 na TV Prima. Podívat se na ni můžete i v naší videopůjčovně.

Tagy: