Premiéři zemí V4 (zleva Eduard Heger, Mateusz Morawiecki, Viktor Orbán a Andrej Babiš) se shodli na tom, že země západního Balkánu patří do Evropské unie. Jde o dlouhodobý postoj české diplomacie. Zdroj: Profimedia.cz
Premiéři zemí visegrádské čtyřky se shodli na potřebě rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Předsedové vlád Česka, Slovenska, Maďarska a Polska vyrazili na schůzku do Slovinska, které od začátku července předsedá Evropské unii. Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání v Lublani také dodal, že nerozumí tomu, proč země jako Bulharsko, Chorvatsko nebo Rumunsko nejsou dosud v schengenském prostoru.
Lídři států Visegrádu debatovali společně s Janezem Janšou, slovinským premiérem, také o koronavirové pandemii. Nárůsty počtu případů jsou podle Babiše velké, zatím ale nemají dopad na kapacity nemocnic. Hlavním úkolem vlád je podle něj přesvědčit všechny o potřebě očkování. „Myslím, že nás čeká asi horké léto,“ řekl český premiér i v souvislosti s šířením mutace delta.
Výzva lídrů EU na podporu sexuálních menšin je „canc“, řekl Babiš. Nepodepíše ji
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zřejmě ani dodatečně nepřipojí k červnovému dopisu 17 lídrů EU na podporu sexuálních menšin, jehož podnětem byl maďarský zákon zakazující osvětu o LGBT. Babiš ve čtvrtek ve Sněmovně tento dopis označil za „canc“. Piráty, kteří se ho na důvod nepodepsání ptali, obvinil ze zrady a z rozvracení ČR podle příkazů z Bruselu.
V Lublani nejprve jednali premiéři zemí V4 o prioritách nynějšího maďarského předsednictví ve skupině. Tématy byly podle Babiše migrační a azylová politika nebo rozšiřování EU. Posléze se k nim přidal předseda slovinské vlády, jehož země od začátku července předsedá Radě EU. Společně je ještě odpoledne čeká oficiální oběd.
Nejvíce diskutovaným tématem pětice politiků byl podle českého premiéra schengenský prostor a rozšíření EU o země západního Balkánu. „Musím konstatovat, že úplně nerozumím tomu, proč už země jako Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, které čekají delší dobu a splnily podmínky, nebyly do schengenu přijaty,“ řekl Babiš.
„Rozšíření Evropské unie o tyto země je podstatně složitější než vstup do schengenu. Proto si myslím, že z hlediska bezpečnosti, boje s ilegální migrací bychom se měli soustředit na schengen,“ dodal. Státy západního Balkánu by podle něj neměly být pod vlivem zemí, které nejsou členy EU, například Číny nebo Ruska.
Kdy budou Srbsko a Černá Hora členy EU?
Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek v nedávném rozhovoru pro ČTK řekl, že posun v rozšíření EU o země západního Balkánu bude také jednou z hlavních priorit českého předsednictví v EU ve druhé polovině příštího roku. Kulhánek by považoval za úspěch, kdyby se podařilo oznámit datum, kdy by se Srbsko a Černá Hora mohly stát členskými zeměmi.
Zásadním tématem je podle Babiše též migrace. Po odchodu vojsk Severoatlantické aliance z Afghánistánu podle Babiše hrozí nebezpečí migrační vlny z této země.
Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že dalšími tématy jednání byly klimatická politika nebo digitalizace. Země V4 by se Slovinskem mohly spolupracovat na zvyšování odolnosti, kybernetické bezpečnosti a v boji s dezinformacemi, míní.
