Lékaři z éteru. Závislost na lécích na uklidnění?
Stále více lidí včetně mladistvých sahá pro úlevu od psychických problémů k návykovým látkám. Dostávají se tak do bludného kruhu. Po krátkodobé úlevě se duševní potíže naopak prohloubí. O závažném problému uklidňujících léků, kterému se veřejně nevěnuje tolik pozornosti, i o nebezpečí, které se skrývá v kratomu či HHC, mluvila moderátorka Martina Kuzdasová s psychiatrem Matějem Kasalem v dalším díle videopodcastu LÉKAŘI V ÉTERU.
„Duševní problémy a užívání návykových látek jsou spojené nádoby,“ říká psychiatr z Centra duševní rehabilitace Beroun Matěj Kasal. Lidé hledají v návykových látkách jednoduché a rychlé řešení svých problémů. „Vždycky svým pacientům říkám, složitý a komplexní problém nemůžete vyřešit jednoduchou věcí, to nejde.“
ČTĚTE DÁLE: Při metastázích nemůžeme mluvit o vyléčení. Dokážeme ale přidat i roky života, říká onkoložka
Kasal upozorňuje na to, že ve chvíli, kdy člověk pravidelně užívá návykové látky a nevzdá se jich, je léčba deprese velice obtížná, ne-li nemožná. „Pacienti tu situaci často nechápou a říkají mi, že mají deprese a potřebují léčit deprese.“ Návykové látky jsou ale velice často depresogenní, duševní obtíže zesilují a zhoršují prognózu onemocnění.
Velký problém představuje nadužívání uklidňujících léků. Na rozdíl od látek jako je kratom či HHC, o němž není tolik slyšet. „Setkám se s jedním člověkem z deseti, který s těmi léky nemá zkušenost. To je extrémně málo,“ doplňuje ze své praxe psychiatr. Problém se ve velkém týká i mladé generace. Podle něj vina leží i na lékařích. „Je dokázáno, že spousta těch závislostí a problémů s léky na předpis jako jsou hypnotika a benzodiazepiny, je neúmyslně vyvolána lékařem.” Ti jsou ale často postaveni do situace, kdy mají omezené možnosti, jak pacientovi ulevit. Na pomoc psychiatra se totiž často čeká měsíce.
Na celý rozhovor s psychiatrem Matějem Kasalem se podívejte v dalším díle videopodcastu LÉKAŘI V ÉTERU.
