reklama

Pozlacená zrcadla odhalí další taje vesmíru. Jak bude fungovat Webbův teleskop?

Do vesmíru zamířily ty nejlepší „oči“, které kdy člověk stvořil. Webbův teleskop dovolí lidstvu nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru a pomůže také s pátráním po životě mimo slunečnou soustavu. Vědci věří, že zařízení přinese spoustu nových poznatků, o kterých badatelé doposud neměli ani tušení. Do kosmu soustavu zrcadel v sobotu úspěšně vynesla raketa Ariane 5, která odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

reklama

„Objevíme neuvěřitelné věci, které jsme si ani neuměli představit,“ prohlásil s nadšením po vydařeném startu ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Zároveň ale upozornil, že stále existuje nespočet věcí, které musí fungovat a musí fungovat dokonale. „Víme, že za velkou odměnou je velké riziko,“ podotkl.

Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií. Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy čtyřikrát dál, než je Měsíc.

Nacházet se bude ve druhém Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.

Nejlepší „oči“ do vesmíru, které kdy člověk stvořil

Webbův teleskop je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

„Webb“ ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy. Sledovat díky němu budou i exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách jiných hvězd a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se rovněž počítá s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.

K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 × 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.

Primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových segmentů, každý o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Kvůli zajištění odolnosti vůči nehostinnému prostředí, jež v hlubokém vesmíru panuje, jsou vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou, jež zajistí vysokou odrazivost světla.

První výsledky přijdou za půl roku

Pokud vše půjde, jak má, měl by se za tři dny začít rozvíjet pětivrstvý sluneční štít, což by mu mělo trvat následujících pět dnů. Asi 12 dnů po startu pak přijde na řadu otevírání jednotlivých segmentů zrcadla. Podle vědců musí při všech těchto operacích perfektně fungovat několik stovek mechanismů, aby teleskop mohl úspěšně pracovat.

Až observatoř po měsíc trvajícím letu dorazí na stanovené místo, bude její systémy čekat pět měsíců vědeckých a kalibračních testů, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Nejlepší snímky by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru.

NASA, na jejímž projektu se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, chtěl novou vesmírnou observatoř původně vypustit už v roce 2007, ale termín byl postupně nucený posouvat. Několikrát byl start odložen i letos, a to z března na listopad a pak i třikrát v prosinci. Na vývoji a postavení sedmitunové observatoře se podílelo několik tisíc lidí z 29 zemí.

Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA z let 1961 až 1968 Jamese Edwina Webba trvalo tři desítky let.

Tagy:

Hlavní zprávy

Hromadná nehoda u Brna. Srazil se kamion a dalších šest vozů, na místě jsou zranění

Nehoda kamionu, dodávky a pěti osobních aut ve čtvrtek krátce před 7:00 uzavřela dálnici D52 za Pohořelicemi na Brněnsku ve směru na Brno, vyplývá z informací hasičů. Policisté dopravu odklánějí přes sjezd 23 na Pohořelice a Židlochovice, řekl mluvčí policistů David Chaloupka. Na místě jsou podle prvních informací dva zranění, uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová.

Jste parodie na politika, vysmál se Topolánek Šlachtovi. Šéf Přísahy si to nenechal líbit

Expremiér Mirek Topolánek se na sociálních sítích ostře pustil do bývalého policisty Roberta Šlachty poté, co předseda Přísahy označil kandidáta na nového policejního prezidenta Martina Vondráška za kamaráda ODS a jeho případné jmenování za politizaci policie. Topolánek Šlachtovi mimo jiné sdělil, že je „parodií na politika“. Jeho poznámka nezůstala bez odezvy.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna na CNN Prima NEWS i přímo zde v tomto článku. Ve 22:30 bude první hodina diskuze mimořádně odvysílána na Primě.

Proti jadernému odpadu se postavím se samopalem v ruce: Obec na Vysočině úložiště nechce

Štamgast z hospody U kostela slibuje, že bude vesnici bránit se samopalem v ruce. Úložiště jaderného odpadu odmítají i farář se starostou. Vítejte v Rudíkově na Vysočině, dědině stojící na mohutném žulovém bloku. A právě do téhle skály by stát rád vyhloubil podzemní sklad pro vyhořelé palivo z atomových elektráren. „Nedovolíme to,“ říkají v Rudíkově. Mají ale reálnou šanci gigantické stavbě zabránit?

I příznaky zmutovaly. Místo úplné ztráty způsobuje omikron otupělost čichu. Co dalšího?

Britští vědci upozornili na řadu varovných příznaků signalizujících, že jste v počátečním stadiu nákazy omikronem. Jedná se například o bolest v krku, bolest hlavy, pocení, a to zejména v noci, a bolest uší. U mnohých pacientů omikron způsobuje i problémy s čichem, což byl jeden z prvních příznaků i předchozích variant, jenže tentokrát se projevuje trochu jinak.

reklama

Domácí zpravodajství

Nemůžeme si vyskakovat, covid jsme nezvládli. Bez očkování by to byl masakr, říká Kubek

Změn ve vládních opatřeních je už tolik, že je nejde všechny sledovat. Už se v nich neorientuju, přiznal šéf České lékařské komory Milan Kubek. V pořadu 360° upozornil, že i když některé evropské země už začaly rozvolňovat, se situací v České republice se dění v zahraničí srovnávat nedá kvůli menší proočkovanosti. „Nejsme zemí, která by si mohla dovolit příliš vyskakovat,“ řekl na CNN Prima NEWS.

reklama