Zdeněk Miler si Krtkův úspěch ve světě užíval. Zdroj: ČTK/Šulová Kateřina
Známe ho všichni. S kresleným Krtečkem vyrostly generace nejen českých dětí. Život roztomilému zvířátku dal výtvarník, ilustrátor a režisér animovaných filmů Zdeněk Miler. Přesně před sto lety, 21. února 1921, se narodil v Kladně. Tam, až to situace dovolí, zpřístupní rozšířenou expozici o umění svého slavného rodáka.
Na večerníčcích a knižních příbězích s Krtečkem vyrůstají generace dětí už přes půl století. V Německu se nemluvná postavička jmenuje Maulwurf, v anglicko-saském světě Mole. Milerova Krtečka milují ve Skandinávii a Japonsku, na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice.
Sláva laskavého hmyzožravce se také symbolicky dotkla hvězd, když se v roce 2011 podíval do vesmíru. Na palubě raketoplánu Endeavour ho měl jako svého maskota americký astronaut českého původu Andrew Feustel.
Světový úspěch
Krtkova dobrodružství by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho podvečera roku 1956 Miler při procházce nezakopl o krtinu. Miler tehdy dostal za úkol zfilmovat nepříliš přitažlivou naučnou povídku o tom, jak se vyrábí plátno. Předloha se mu ale nelíbila, protože tam byly samé stroje a popisy technologických postupů. Rozhodl se proto, že si scénář napíše sám a že celým filmem děti provede sympatické zvířátko. Takové, kterému by mrňousové věřily a které se do té doby v pohádkách neobjevilo. Tápal dlouho.
„Walt Disney použil pro své kreslené filmové příběhy téměř všechna zvířátka, jen jedno ne. A to jsem si vybral já,“ vysvětlil Miler, proč si zvolil drobného tvora, který žije převážně pod zemí. A právě doširoka otevřená očka se stala výrazným poznávacím znamením tohoto ve skutečnosti téměř slepého stvoření.
Krteček se podíval i do vesmíru. Zdroj: ČTK/Deml Ondřej
Na svém prvním filmu o Krtkovi si nechal záležet. Pracoval na něm téměř dva roky. Snímek Jak Krtek ke kalhotkám přišel měl premiéru v roce 1956 a na filmovém festivalu v Benátkách získal ocenění Benátský lev. Brzy nato dostal další cenu na festivalu v Montevideu.
Následovaly příběhy Krtek a autíčko, Krtek a raketa a mnohé další. A přicházely další zahraniční úspěchy. Německá televize si objednala deset filmů o Krtkovi, potom dalších dvanáct. Dodnes jich vzniklo na padesát. V průběhu let doznala změn i podoba hlavního hrdiny a jeho přátel: myšky, ježka, zajíce a žabky. Miler Krtečkovi zkrátil čumáček a hlavu; oči mu zvětšil tak, že zvířátko proporčně připomíná malé dítě.
Jů … Tady, tady… Pá pá
„Celý život mi dělal jen radost. Nikdy mě nezklamal. Nejdřív se dostal do Německa. Když tam můj animovaný snímek na jednom z festivalů viděli, hned si objednali dvanáct dílů,“ vzpomínal autor.
Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. To namluvily malé malířovy dcerky Kateřina a Barbora a jejich udivené „Jů“, miloučké „Tady, tady“ a „Pá pá“ zlidověly. Pohádkový seriál hudbou obohatil skladatel Vadim Petrov.
Miler vytvořil i další oblíbené postavičky. Například hlavní hrdiny pohádky O kohoutkovi a slepičce nebo Zvědavé štěňátko. Ilustroval třeba i Kubulu a Kubu Kubikulu. Do dějin české animované tvorby se zapsal i svým druhým filmem, pohádkou Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce (1949). Z Milerovy dílny pochází také logo filmového ateliéru Bratři v triku. Nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil více než čtyřicet knih pro děti, mezi nejznámější patří Kuřátko a obilí s verši Františka Hrubína, O veselé mašince a další.
Tahanice o autorská práva
Zdeněk Miler zemřel 30. listopadu 2011 ve věku 90 let v sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší. Záhy po jeho odchodu začaly soudní rozepře kolem autorských práv na jeho dílo. Správkyně Milerova dědictví Milena Fischerová vedla spor s jeho vnučkou Karolínou, s níž výtvarník v září 2011 uzavřel licenční smlouvu. Svár panoval také mezi Fischerovou i Milerovou druhou dcerou Kateřinou, která pokračovala v jeho díle na základě dohody, kterou s otcem uzavřela v červenci roku 2011. I v tomto případě dal soud za pravdu Fischerové.
Zdeněk Miler si nepřál, aby po jeho smrti kdokoli v Krtkových příbězích pokračoval. Zdroj: ČTK/Kamaryt Michal
Nakonec se znesváření příbuzní domluvili. Roční výnosy z licencí na postavu Krtka se podle médií pohybují v milionech korun ročně. Samotnému Zdeňku Milerovi vynesl Krtek podle českých vydavatelů Krtek až 200 milionů korun.
Přitom slavný umělec mnohokrát prohlašoval, že si po své smrti nepřeje, aby v jeho díle kdokoli pokračoval. To se nestalo – firma Karolíny Milerové Little Mole prodala licenci se značnou podporou prezidenta Miloše Zemana čínské televizní stanici. Tamní animátoři nově k trojrozměrnému Krtečkovi přidali medvídka pandu. Jejich spojení vyvolalo vášnivé debaty o tom, zda čínská panda pošramotila český národní kulturní poklad a celý odkaz Zdeňka Milera.
