Zdražování potravin se nezastaví, míní experti. Pomohly by investice a méně byrokracie
ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
Ceny potravin v Česku neklesnou. Shodují se na tom místopředseda Sdružení drůbežářských podniků David Bednář a agrární analytik Petr Havel. Důvody? Růst nákladů, mizící investiční dotace, tlak Evropské unie i deformovaný trh slev, který zcela ztratil logiku. V pořadu Co na to vaše peněženka také zaznělo, že Češi už nevědí, kolik potraviny stojí, protože všechno je neustále v akci.
Češi nakupují ve slevách jako posedlí – a obchodní řetězce jim jdou naproti. Česká obchodní inspekce přitom letos udělila šestnáct pokut v celkové výši téměř devíti milionů korun za klamání spotřebitelů, nejasná označení slev či uvádění nepravdivých cen. Průzkumy zároveň ukazují, že až 48 % lidí plánuje polovinu nákupů podle slevových akcí, a pětina Čechů podle slev dokonce sestavuje svůj jídelníček. Jenže právě tato „honba za slevou“ má podle odborníků své ničivé důsledky.
„V Česku je naprosto extrémní podíl zboží prodávaného ve slevách. Některé produkty se prodávají trvale pod nákupní cenou. Řetězce tak ztrácejí desítky milionů korun, které pak dohánějí jinde. To způsobuje obrovskou disbalanci v celém systému,“ varuje David Bednář, místopředseda Sdružení drůbežářských podniků.
Podle Bednáře by bylo nutné vrátit do hry princip, který už v minulosti fungoval – zákaz prodeje pod nákupní cenou. „Kdyby se podařilo tuto zásadu obnovit, trh by se aspoň trochu srovnal. V minulosti to platilo v zákoně o tržní síle a fungovalo to mnohem stabilněji,“ dodává.
Potraviny nezlevní, ani kdyby vláda chtěla.
Naděje, že nová vláda srazí ceny potravin, jsou podle obou odborníků iluzí. „Já určitě nečekám, že potraviny zlevní. Náklady rostou – mzdy, technologie, energie, regulace. A řada opatření z Bruselu situaci dále prodražuje,“ říká Bednář.
Souhlasí i Petr Havel, agrární analytik: „Ani náhodou. Ceny potravin určuje celá řada faktorů, které nejsou v rukou české vlády – od emisních povolenek přes ceny ropy až po obchodní války. Schopnost vlády ovlivnit ceny potravin je velmi omezená.“
Podle Havla existuje jedna výrazná rezerva, která by mohla situaci zlepšit – snížení byrokracie. „Odhaduje se, že až o třetinu by mohly klesnout náklady, kdyby se zásadně zjednodušila administrativa. Dnes obrovské množství pracovních sil tráví čas papírováním místo produkce,“ upozorňuje.
Zrušené dotace a polská výhoda
K zásadním problémům patří podle Davida Bednáře i zrušení investičních dotací pro potravinářský sektor. „V Polsku mají potravináři až 50% dotace na investice do technologií, dříve dokonce 80 %. My máme nulu. Když pořizujeme nové technologie, musíme je zaplatit celé. Poláci tak investují rychleji, modernizují a jsou schopni vyrábět levněji,“ popisuje Bednář.
Havel dodává, že právě investice do moderních technologií a výzkumu jsou klíčem k zastavení zdražování. „Je to přesně to, co chce i Evropská unie. Investice do inovací by mohly zvýšit konkurenceschopnost, kvalitu i stabilitu cen. A pokud k tomu přidáme odbourání byrokracie, je to cesta, jak sice ne zlevnit, ale aspoň zpomalit růst cen,“ míní.
Levné potraviny? Pouze mýtus ze slevových letáků
Na českém trhu podle Bednáře vznikla iluze, že potraviny jsou trvale levné. Ve skutečnosti ale zákazníci ztrácejí přehled o reálné hodnotě jídla. „Zákazník už nemá pojem o tom, co stojí výroba. Když vidí řízek za 99,90 Kč, neví, že to je hluboko pod výrobní cenou. Řetězec prodělá na mase 20–30 korun za kilo a jinde to dohání až 100% marží,“ vysvětluje Bednář.
Havel s ním souhlasí: „Český spotřebitel byl dlouhá léta vychováván k tomu, že potraviny mají být levné. Už za socialismu byly ceny uměle dotovány. Po vstupu zahraničních řetězců začal boj o zákazníka, který trvá dodnes – a výsledkem je, že lidé požadují co nejnižší cenu, aniž by rozuměli její realitě.“
Cesta z bludného kruhu
Podle expertů je nutné, aby vláda i spotřebitelé pochopili, že regulace cen není řešením. „Kdo to zkusil, dopadl jako Maďarsko – nedostatkem potravin. Potřebujeme spíš stabilní podmínky, méně byrokracie a podporu investic,“ říká Havel.
Bednář shrnuje, že i samotné podniky dělají, co mohou: „Snažíme se snižovat náklady, investujeme do úspor energií a automatizace. Ale bez podpory modernizace se těžko můžeme přiblížit konkurenci. Dnes máme soběstačnost v drůbežím mase kolem 60 %, a to je alarmující číslo.“
Češi možná chtějí levné potraviny, ale realita je jiná. Náklady rostou, výrobci ztrácejí konkurenční výhodu a trh deformuje slevová politika řetězců.
„Levněji už nebude,“ uzavírá Bednář. „Otázka není, kdy potraviny zlevní, ale jak zabránit tomu, aby zdražovaly rychleji než naše mzdy.“
