Zeman vypovídal u soudu. Jednání narušil muž, vtrhl do síně a hlasitě křičel. Zdroj: AP
Prezident Miloš Zeman ve středu při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který v roce 1999 schválila jeho vláda. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS stát při prodeji podvedli, protože Zemanův kabinet nevěděl, že skutečným nabyvatelem akcií firmy budou právě oni.
Zeman vypovídal prostřednictvím videokonference. V okamžiku, kdy mu kladli své dotazy obhájci obžalovaných, narušil výslech muž, který vtrhl do jednací síně. Po prezidentovi chtěl zastání v případu svých odebraných dětí a hlasitě křičel. Soudkyně ho marně několikrát vyzývala, aby odešel. Nakonec ho vyvedla justiční stráž. Zeman na muže nereagoval a poté, co se mu soudkyně za přerušení omluvila, pokračoval v několikahodinové výpovědi. Později odmítl nabídku soudkyně na přestávku, při přehrávání zvukového záznamu z příslušného jednání vlády si ale s povolením soudu zapálil cigaretu.
Bylo lepší privatizovat menší podíl
Zemanova sociálnědemokratická vláda odsouhlasila prodej 46procentního podílu v MUS firmě Investenergy jednomyslně, a to za 650 milionů korun. Podle státního zástupce při tom manažeři podvedli stát nejméně o 3,2 miliardy korun a za akcie zaplatili penězi z MUS, kterou skrytě ovládli.
„Podaná nabídka byla jediná a nabídnutá cena byla vyšší než cena akcií MUS na burze,“ shrnul okolnosti hlasování Zeman. „Důvod prodeje byl velmi prostý: jakmile neměl stát většinu ve společnosti, hrozilo nebezpečí, že mohl být kdykoliv přehlasován na valné hromadě a podobně. Z tohoto důvodu bylo daleko lepší ten menšinový podíl privatizovat,“ vysvětlil.
„Z hlediska informací, které jsme měli k dispozici, to bylo správné, ziskové rozhodnutí s dvacetiprocentní ziskovou marží. (...) Stát si podíl mohl nechat, ale byl by mu naprosto k ničemu. Samozřejmě, že si ho nechtěl nechat. K čemu by mu byl?“ pokračoval Zeman.
„MUS podle mého názoru nikdy nebyla strategickou společností, byla prostě jednou ze společností těžících uhlí,“ podotkl prezident. „Vláda rozhodovala jednomyslně – znamená to, že nikdo z členů neměl pochybnosti. Při privatizacích bankovního sektoru bývala daleko složitější a náročnější jednání, ale toto nebyl tento případ,“ řekl.
Uvedl také, že na detaily si nevzpomíná, protože jeho vláda řešila řadu privatizačních kauz. „Moje vláda byla poněkud zdrženlivější ve srovnání s předchozí vládou, kdy se privatizovalo téměř vše,“ poznamenal.
Kdo stál za Investenergy, prezident nevěděl
O tom, kdo stál za firmou Investenergy a provázanou Appian Group, Zeman podle svých slov nevěděl. „Ani jsem to nemohl vědět. Vláda není detektivní kancelář,“ řekl. „Nikdo z nás neměl žádný zásadní důvod dívat se na podrobnosti v té firmě. My jsme byli rádi, že se jí zbavíme, protože tam byl ten minoritní podíl. A nic víc,“ pokračoval.
Na dotaz soudkyně Zeman odpověděl, že neměl informaci ani o tom, že by se nákup akcií MUS uskutečnil z prostředků této společnosti. Státní zástupce Radek Bartoš upozornil na to, že Zeman dříve policii řekl, že pokud by peníze pocházely z MUS, podal by trestní oznámení. Prezident uvedl, že na této své předchozí výpovědi trvá a nevidí v ní žádný rozpor se svým současným stanoviskem.
„Pokládám za krajně nepravděpodobné, nikoliv však za vyloučené, že manažeři MUS ovládli Appian Group. Kdybych věděl, že peníze pocházejí z trestné činnosti, samozřejmě by to byla jiná píseň. Kdyby se například prokázalo, že peníze pocházejí z praní špinavých peněz, v takovém případě to je trestná činnost,“ doplnil.
Obžalovaní Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký se hájí tím, že vláda věděla, komu podíl prodává, respektive ji to nezajímalo, protože se stát chtěl svého podílu v MUS zbavit.
U pražského městského soudu vypovídalo už několik ministrů Zemanova kabinetu. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, například uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy.
