Zemřel bývalý papež Benedikt XVI. Ze své funkce dobrovolně odstoupil, jako první po 600 letech

Benedikt XVI.

Kanál 2 - Online - živé ad hoc vysílání

Ve věku 95 let zemřel v sobotu emeritní papež Benedikt XVI. Do dějin se mimo jiné zapíše jako první papež po zhruba 600 letech, který ze své funkce odstoupil. Pro katolickou církev byl významný mimo jiné tím, že rehabilitoval svého předchůdce Pia XII., který byl obviňován, že za druhé světové války neudělal nic pro záchranu Židů.

„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu,“ uvedl vatikánský mluvčí Matteo Bruni v písemném prohlášení. Benedikt se v roce 2013 stal prvním papežem za zhruba 600 let, který na svou funkci rezignoval. Od té doby žil nástupce papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu, kde se po odchodu z papežské funkce věnoval modlitbám a meditaci

Zdravotní stav emeritního papeže se v posledních dnech zhoršoval. Začátkem tohoto týdne papež František při generální audienci uvedl, že jeho předchůdce je „velmi nemocný“, a požádal věřící, aby se za něj modlili. Benedikt odmítal převoz do nemocnice, několik zdravotníků o něj pečovalo v bývalém vatikánském klášteře Mater Ecclesiae.

Rakev s tělem papeže bude od pondělka vystavena ve Svatopetrské bazilice. Pohřeb 265. papeže bude ve čtvrtek 5. ledna na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu a povede ho papež František. Ve dvoutisícileté historii katolické církve půjde o bezprecedentní událost, které se pravděpodobně zúčastní desítky tisíc lidí včetně hlav států.

Vatikán disponuje detailně propracovanými pravidly, která se týkají úkonů po smrti úřadujícího papeže. Není ale známo, co se bude dít poté, co zemře emeritní papež, který už svůj úřad nezastává. Po Benediktově úmrtí tak přijdou na řadu protokolární pravidla, která mohou být návodem i v případě dalších papežů, kteří se v budoucnu rozhodnou z čela církve odejít namísto toho, aby úřad zastávali až do smrti.

Měl pověst konzervativce

Joseph Ratzinger, jak se Benedikt XVI. jmenoval, se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu nad Innem. V mládí byl krátce členem Hitlerjugend, kam byl ve 14 letech povinně zapsán. Podle svých slov se ale nikdy nezúčastňoval akcí této organizace. Na konci války jej neminul wehrmacht, z něhož ovšem dezertoval a nakonec skončil v americkém zajetí. Po válce vystudoval teologii a filozofii v Mnichově, v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. V roce 1959 získal profesuru na univerzitě v Bonnu, působil i v Münsteru, Tübingenu a Řeznu. V padesáti letech byl jmenován kardinálem.

Čistotu víry hlídal po boku Jana Pavla II. jako prefekt Kongregace pro nauku víry od roku 1981 až do dubna 2005, kdy se stal papežem. Pouhé tři měsíce nato umožnil výjimku z nepsaných pravidel a zahájil proces blahořečení Jana Pavla II., který ukončil blahoslavením v květnu 2011 na mši ve Vatikánu.

Na rozdíl od svého předchůdce Jana Pavla II., který v úřadě zbořil mnohá tabu, měl Benedikt XVI. pověst konzervativce a „strážce nehybnosti“. Proslul ale i tím, že se nebránil moderním technologiím a používal Facebook či si nechal zavést vlastní videokanál na síti YouTube.

Asi největší aférou během jeho pontifikátu bylo v roce 2009 rozvíření skandálu pedofilních zločinů, jichž se kněží v Irsku dopouštěli několik desítek let; záhy vycházely najevo podobné případy z dalších zemí, včetně papežova rodného Německa. Benedikt XVI., jenž požádal Boha a oběti těchto zločinů o odpuštění, byl též obviňován, že byl součástí zatajování těchto případů ještě před nástupem na papežský stolec. Jeho právníci nicméně tvrdí, že nenesl žádnou přímou vinu. „Jako arcibiskup se kardinál Ratzinger nepodílel na žádném krytí případů zneužívání,“ zdůraznili.

Sám Benedikt k tomu letos v únoru napsal: „V katolické církvi jsem měl velkou zodpovědnost. O to větší je můj zármutek kvůli zneužívání a chybám, ke kterým došlo na těchto místech během mého mandátu.“ Zmínil přitom svá setkání s oběťmi sexuálního zneužívání v době, kdy zastával úřad papeže. „Stejně jako při těchto setkáních mohu znovu jedině vyjádřit před oběťmi sexuálního zneužívání své hluboké zahanbení, velkou bolest a upřímnou prosbu o odpuštění,“ sdělil.

Blahořečil „válečného papeže“

Mnohé pobouřil Benedikt XVI. i tím, že v prosinci 2009 podepsal dekret k blahořečení papeže Pia XII., který působil za druhé světové války a byl kritizován, že veřejně důrazně neodsoudil vyvražďování Židů nacisty. Jenže vatikánské dokumenty zpřístupněné před dvěma roky papežem Františkem dokazují, že Pius osobně zachránil na 15 tisíc Židů, které nechal umísťovat do klášterů. „Když uvážíme, že skrýval lidi, tak nemohl na sebe poutat více pozornosti organizováním protestů či psaním protestních dopisů,“ řekl k tomu německý historik Michael Feldkamp.

Jako rozbuška v islámském světě zapůsobil Benediktův projev v německém Řeznu v roce 2006, kdy citoval byzantského císaře ze 14. století: „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci jako příkaz šířit jeho víru mečem.“ Situaci se pak papež snažil uklidnit, když vyjádřil lítost s tím, že byl „bohužel špatně interpretován“. Navštívil též mešity v Turecku, Jordánsku či Izraeli a setkal se s jordánským či saúdskoarabským monarchou.

Známá je i aféra Vatileaks, jejíž protagonista, papežův majordomus Paolo Gabriele, byl v říjnu 2012 odsouzen na 18 měsíců do vězení za krádež tajných dokumentů, jež vynášel z Vatikánu. Na stránkách novin se tak objevily papežovy soukromé dopisy či další dokumenty údajně svědčící o mocenských šarvátkách církevních hodnostářů. K podmíněnému trestu byl odsouzen i informatik Claudio Sciarpelletti za napomáhání Gabrielemu. Oba papež omilostnil. Na podzim 2015 propukla kauza Vatileaks 2, za kterou dostal španělský kněz Lucio Ángel Vallejo Balda trest 18 měsíců vězení.

V katolické církvi je málo „dynamiky víry“

Benediktova rezignace v únoru 2013 byla překvapením, stal se první hlavou katolické církve, která za posledních téměř 600 let ze své funkce odstoupila. V prohlášení vysvětlil, že dospěl k přesvědčení, že z důvodu stáří (v 85 letech) již nemá dost sil na dobré vykonávání své funkce. Jeho příkladu následoval i současný papež František, který poté, co ho zvolili do úřadu, podepsal rezignační dopis. Ten by se měl použít v případě, že by se mu vážně a trvale zhoršilo zdraví a nemohl plnit povinnosti.

Po svém odchodu z čela katolické církve získal Benedikt úřad emeritního biskupa římského a žil v klášteře Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách. V čele římských katolíků stanul v březnu 2013 argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio, který jako papež přijal jméno František.

V září 2016 vydal Benedikt knihu Poslední rozhovory, ve které shrnuje své působení v čele katolické církve. Připustil, že praktické vládnutí nebylo jeho silnou stránkou, nicméně svůj pontifikát nepovažuje za neúspěšný. Zároveň poznamenal, že kvůli vysokému počtu placených zaměstnanců je v katolické církvi v Německu příliš „neduchovní byrokracie“ a málo „dynamiky víry“.

Tagy:
Německo Vatikán papež Jan Pavel II. Benedikt XVI. Hitlerjugend Katolická církev Pius XII. Řezno Benedikt XV.