Zemřela legenda české experimentální prózy Věra Linhartová. Část života strávila v Paříži
V Paříži ve věku 88 let zemřela básnířka, spisovatelka, překladatelka, editorka, výtvarná teoretička a zakladatelka české experimentální prózy Věra Linhartová. Laureátka Ceny Jaroslava Seiferta v roce 1968 emigrovala do Francie. O úmrtí autorky knih Dům daleko, Prostor k rozlišení, Twor nebo Ianus tří tváří informoval na sociálních sítích spisovatel Jaromír Typlt.
„Moji pařížští přátelé mi právě sdělili smutnou zprávu, že včera, v pátek 26. června 2026, zemřela v Paříži ve věku 88 let básnířka a spisovatelka Věra Linhartová,“ uvedl na Facebooku Typlt.
Linhartová, která v Československu patřila do skupiny takzvaných šestatřicátníků, kam mimo jiné patřili Václav Havel, Josef Topol a Jan Zábrana, vystudovala dějiny umění na tamní filozofické fakultě. Poté pracovala v památkové péči a jako kurátorka uspořádala řadu výstav především umění 30. až 50. let, z nich mnohé sklidily nelibost komunistických funkcionářů.
Od poloviny 60. let se začala soustavněji věnovat literatuře. Její dílo, například soubory próz Prostor k rozlišení, Rozprava o zdviži a Přestořeč či sbírka básní Nastolení krále, mělo poměrně velký ohlas. Pro její tvorbu je charakteristické prolínání časových pásem, splývání dějů, osob, mísení fikce a reality a hra se slovy.
Emigrace do Paříže
V roce 1968 emigrovala do Francie a od té doby publikovala výhradně ve francouzštině. Usadila se v Paříži, kde řadu let pracovala v knihovně Mezinárodní rady muzeí při UNESCO. Od 90. let působila v muzeu orientálního umění Guimet, kde se zabývala především japonským a čínským malířstvím.
V roce 1998 se stala laureátkou literární Ceny Jaroslava Seiferta udělované od roku 1986 z iniciativy Františka Janoucha Nadací Charty 77 za vynikající beletristické dílo vydané v posledních třech letech. Cenu obdržela za soubor francouzsky psaných próz Mes oubliettes.
Čtěte také
Grémium kulturních historiků a kritiků v roce 2011 ocenilo Cenou F.X. Šaldy její knihu Soustředné kruhy. Pro prestižní literární ocenění si ale do Muzea Kampa z Paříže nepřijela. Svou nepřítomnost na slavnostní ceremonii tehdy autorka omluvila svým zhoršeným zdravotním stavem.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Volný pád Knihovny Václava Havla. Dagmar Havlová stáhla souhlas s používáním jména svého muže
