Zoologická zahrada v newyorském Bronxu zavřela v roce 1906 na jeden týden do pavilonu opic muže ze střední Afriky coby exponát. Afričan byl umístěn v železné kleci s orangutanem. Nyní po 114 letech se organizace provozující zoo omluvila, informoval web CNN.
Společnost Wildlife Conservation Society vydala tento týden po více než jednom století prohlášení, v němž se formálně omlouvá za uvěznění a vystavování Afričana Oty Bengy v Bronx Zoo.
„Neskrývaný a systematický rasismus“
„Hluboce litujeme, že mnoho lidí a generací bylo raněno těmito činy nebo naší předchozí neschopností je veřejně odsoudit a zavrhnout,“ napsal Cristián Samper, prezident a výkonný ředitel Wildlife Conservation Society. „Uvědomujeme si, že neskrývaný a systematický rasismus přetrvává a že naše instituce musí hrát větší roli při jeho konfrontaci.“
Benga, který pocházel z kmene Mbuti ze současné Demokratické republiky Kongo, byl vystaven v pavilonu opic po několik dní během týdne od 8. září 1906. Před a po svém vystavení v expozici měl mít podle některých zdrojů volný pohyb. Propuštěn byl poté, co místní černošští ministři vyjádřili své pobouření a požadovali jeho svobodu.
K jeho propuštění mělo podle Pamely Newkirkové, autorky knihy „Atrakce: Udivující život Oty Bengy“, přispět i to, že po týdnu vystavování se začal sám Benga bránit a ohrožovat návštěvníky, kteří ho pozorovali zpoza mříží často v počtu stovek.
Benga nakonec spáchal sebevraždu
Když byl Afričan konečně propuštěn, reverend James Gordon ho vzal do sirotčince, který tehdy fungoval v Brooklynu. Benga, jenž se nemohl vrátit domů, zemřel o deset let později, když měl spáchat sebevraždu, napsala Wildlife Conservation Society.
Organizace také odsoudila „na eugenice založený pseudovědecký rasismus, texty a filosofii“, které byly rozvíjeny dvěma ze zakladatelů Madisonem Grantem a Henrym Fairfieldem Osbornem st. Ti pomáhali například se založením Americké eugenické společnosti v roce 1926 a Grantova kniha „The Passing of the Great Race“ byla použita jako obhajoba v rámci norimberských procesů.
„Vyzývám dnes sebe a své kolegy, abychom byli lepší,“ napsal Samper, „a nikdy se nedívali pryč, kdykoliv a kdekoliv se děje nespravedlnost.“