Exkluzivní rozhovor s Karlosem Vémolou po vítězství nad Attilou Véghem v Edenu
Duel, který se zapsal do sportovní historie. Organizace Oktagon uspořádala v sobotu největší MMA turnaj v Česko-Slovensku, vrcholem večera byl střet velikánů – Karlos Vémola vs. Attila Végh. Celkem 28 tisíc diváků tak na fotbalovém stadionu v Edenu vidělo mimořádně napínavou bitvu, z níž jako vítěz odcházel osmatřicetiletý Čech. Ten si užil už samotný nástup do klece díky písni C’est la vie v podání Karla Gotta a přihlížejících diváků. „To jsem potřeboval, takovou emoci od davu,“ říká Vémola v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Druhé kolo, 45. vteřina. Přesně v tomto čase zápasu porazil Karlos Vémola v očekávané odvetě Attilu Végha díky škrcení (Arm-Triangle Choke, pozn. red.). Český Terminátor ale přiznává, že silné momenty zažil na fotbalovém stadionu v Edenu během turnaje Oktagon 58 ještě před samotným triumfem. Například hned po příchodu.
ČTĚTE TAKÉ: Karlos Vémola to dokázal. V „Odvetě století“ porazil Végha. Bude „Terminátor“ pokračovat?
„Bylo to poprvé v životě, kdy mě emoce dostaly ven z plochy. Vím, že Ondra Novotný mi to třeba vyčítá, ale já chodím mezi diváky před zápasem, abych se nestresoval, abych si užíval, co se tam děje,“ vysvětluje Vémola. „Když jsem tam ale vyšel a uvědomil si, že zrovna zápasí miláček publika Miloš ‚Meloun‘ Petrášek a já mu – za což se mu omlouvám – sebral asi třicet vteřin jeho zápasu tím, jak na mě lidi reagovali a řvali moje jméno, tak to byl tak neuvěřitelný a silný zážitek, že už jsem ven nemohl vyjít. Říkal jsem si, že se tu přece nebudu rozcvičovat a u toho brečet. Bylo to fakt dojemný. Celý stadion skandoval ‚Karlos!‘, když jsem přicházel.“
Rodák z Olomouce opravdu zažil neuvěřitelné přivítání. Když procházel kolem tribun, diváci se zvedali, tleskali a provolávali jeho jméno.
„To byl tak silný zážitek, že jsem zalezl do šatny a už nevyšel,“ přiznává bijec.
Další mimořádný okamžik přišel ve chvíli, kdy po jeho klasické nástupové melodii z filmu Terminátor zazněl zpěv Karla Gotta. Píseň C’est La Vie diváky nadchla a zpívali její text.
„Jak to přeplo na Káju a rozezpívalo to stadion, tak to bylo neuvěřitelný,“ vzpomíná Vémola. „To jsem potřeboval, takovou emoci od davu. Všichni na Karla Gotta skvěle reagují, za což jsem rád. Myslím, že tohohle člověka bychom si měli všichni vážit. I když je to pomalejší píseň, tak když to spustil, lidi to neuvěřitelně nakoplo,“ říká Vémola: „Dalo mi to opravdu emoce, které jsem potřeboval. A možná to byl opravdu můj poslední bál.“
Když Végh odklepal zápas, protože se nemohl dostat z nasazeného škrcení, Vémola se vymrštil ze země. Pak se však rychle k rivalovi sklonil a dal mu pusu na čelo.
„To bych sám od sebe asi taky nikdy nečekal. A tady je krásně vidět, jak ten mozek podvědomě v rámci nějakých emocí pracuje,“ podivuje se zpětně. „Protože já ani nevím, jak jsem to zaregistroval, ale zahlídl jsem někde, že Attila v rozhovoru říkal ‚My se tam jdeme s Karlosem zabít, ale po zápase mu dám pusinku na čelo‘. A já si v duchu říkal: ‚Já ti dám pusinku na čelo!‘“
A jak to bude s koncem kariéry české legendy? Vrátí se už jen do případné třetí bitvy s velkým slovenským rivalem? „Ještě to nedokážu domyslet, je to hodně čerstvé,“ říká.
