Na podzim je důležité dobře zpracovat půdu, nezapomínejte na hnojení

Kvalitní půda, vhodně obohacená dostatkem živin, je kromě kompostu tím největším pokladem, který můžete na zahradě mít. S tím, jak každoročně střídáte na záhonech nebo poli rostliny, bráníte únavě půdy, která je právě nejvíce způsobena dlouhodobým pěstováním jedné plodiny na stejném místě. A při absenci důkladného obohacení živinami se kondice půdy velmi rychle zhoršuje. Mnoho pěstitelů provádí jednu zásadní chybu, spočívající třeba v pěstování brambor na jednom místě po mnoho let. Pokud se zanedbá ještě organické hnojení, za dva až tři roky se z tohoto místa stane jakási poušť. Je to prachovitá půda, kterou dokáže odplavit výraznější dešťová přeháňka, nemá v sobě žádné živiny a po dešti velmi rychle vysychá a pokud provedete zkoušku její bonity, tedy zkusíte z ní vytvořit hroudu v dlani, rozpadne se zpět na prach.

Po sklizni je velice vhodným krokem sáhnout po zeleném hnojení. Ideální je luskoobilní směska, obsahující hrách, pelušku a oves. Luštěniny obohacují půdu o dusíkaté sloučeniny, přitom ale vytvoří dostatek hmoty k tomu, aby při zarývání posloužily jako perfektní zdroj organického materiálu. Kromě těchto tří druhů se používá ještě hořčice nebo řepka olejná, nicméně zde je zapotřebí být ostražitý a tyto druhy nepěstovat po zelí, květáku, kedlubnách nebo brokolici, je to z důvodu prevence nádorovitosti brukvovitých.  Zelené hnojení je vhodné vysévat ideálně do poloviny září, protože do konce října, kdy se přistupuje k jeho zapravení, stačí vytvořit dostatek zelené hmoty. Hnůj pak používejte pro celou zahradu kromě míst, kde budete pěstovat česnek. Ten přímé hnojení chlévskými hnoji přímo nesnáší. Pokud vám přijde, že půda není v úplně optimální kondici, pak vydatnost použití hnoje může být až 5 kg/m². Zvláště vhodné je to při pěstování náročných zelenin, jako jsou rajčata nebo brambory.

Na menší zahradě s několika záhony vystačíte s kvalitním rýčem, který má ergonomické madlo a pracovní část z protiotěrové oceli, ale na větších plochách už nevystačíte bez mechanizace. Například zpracování zeleného hnojení se provádí posekáním, kde lze účinně využít mulčovač. Velmi bujný porost zeleného hnojení s výškou až po kolena dokonale rozdrtí na celé ploše, a to i na první přejezd, pokud je stroj správně nastaven. Následně je možné tuto drť zapracovat pomocí podmítky, kterou provedete například připojením radličkového kypřiče, taženého za strojem. Mělké zapracování zelené hmoty se provádí také rotavátorem, ale je to pouze mezioperace, kde se orbě nevyhnete. Ta zajistí, že se organický materiál dostane do půdy po celé výšce profilu půdy, kterou zpracováváte.

Po zpracování zeleného hnojení ponechejte půdu dva až tři týdny odležet a v tomto čase rozhoďte hnůj. Stroj musíte mít s orebním pluhem hlavně dobře připravený. To znamená, že na stroji musí být všechna závaží, pneumatiky nahuštěny na předepsaný tlak a odhrnovací desky pluhu dokonale vyleštěné. Při orbě vždy dbejte nastavení dle návodu k obsluze, protože pak je orba velice snadná a rychlá. Díky nastavení je pak snadné zapravení organického materiálu včetně hnoje. Zásadou je, že organický materiál se vždy klopí na bok brázdy, nikoliv na její dno. Po dokončení orby pak nezapomeňte z odhrnovacích desek pluhu odstranit všechny zbytky a na místě je jejich nakonzervování olejem.

Zdroj: pořad Receptář prima nápadů