íránskému prezidentovi Rohanimu jakoby nezáleželo, že v zemi zuří koronavir. Chce útočit proti USA Zdroj: foto AP
Včera v íránské televizi vystoupil íránský prezident Hassan Rohani a znovu pohrozil USA útoky za vraždu generála Kásima Sulejmáního. I přes děsivou pandemii, která přemohla íránská města, je stále Írán na válečné vlně s USA a zahraniční komentátoři píší o obavě z množného ozbrojeného konfliktu. Situaci s koronavirem ovšem musí Írán také urgentně řešit. Kvůli pandemii mimo jiné propustí i kolem deseti tisíc vězňů, včetně těch politických.
Výhrůžný projev íránského prezidenta se konal po jednání vlády. V projevu Rohani uvedl: „Američané zavraždili našeho velkého velitele. Reagovali jsme na tento teroristický čin a budeme na něj ještě reagovat.“
Existenci stálého nebezpečí připomněl včera dopad dvou raket u takzvané zelené zóny v Bagdádu. Zřejmě se jednalo jen o demonstrativní akci, neboť výbuch raket nezpůsobil velké škody a oběti nebyly hlášeny. Jedná se během jednoho týdne již o čtvrtý útok. Přitom uplynul jen týden od největšího letošního útoku v Iráku, kdy minulou středu dopadly rakety na základnu Taji severně od Bagdádu a zabiti byli tři koaliční vojáci (dva Američané a Brit) a dalších čtrnáct vojáků bylo zraněno. O den později Američané zaútočili na irácké milice Kata'ib Hizballáh podporované Íránem.
Komentátor webu Intercept se zaráží nad skutečností výhrůžného projevu íránského prezidenta v situaci pandemie koronaviru: „To ukazuje na chmurné odhodlání Íránu zasáhnout proti Spojeným státům bez ohledu na utrpení svého lidí… útok na základnu Taji naznačuje, že Írán neblafuje.“ Komentátor dodává, že na historii Íránu můžeme vidět, že se nevzdá, ať to stojí cokoli: „Pokračující útoky na americké cíle v Iráku naznačují, že Íránci postupují vpřed k jejich hlavnímu strategickému cíli: vyhnat americké jednotky z Iráku.“
Situaci s koronavirem musí přesto Írán řešit, a to donutilo íránského nejvyššího duchovního ajatolláha Alí Chameneího, aby dal dnes nařízení k propuštění deseti tisíc vězňů včetně politických. Jde o propouštění k perskému Novému roku, ale ve skutečnosti je za tím obava, aby se koronavirus nešířil mezi vězni v uzavřeném prostoru. Mezi vězni je také řada cizinců. Íránská elitní revoluční garda v posledních letech zatkla desítky státních příslušníků s dvojím občanstvím a cizinců – včetně občanů USA, Británie, Kanady, Austrálie, Rakouska, Francie, Švédska, Nizozemska a Libanonu. USA také proto vyhrožují Íránu, že jestliže nepropustí Američany, tak podniknou protiopatření.
