Bolsonaro_ilustrace Zdroj: koláž iPrima
Francouzský prezident Emanuel Macron včera napsal na twitteru, že požáry v Amazonii představují mezinárodní krizi a je nutné o nich na summitu zemí G7 hovořit jako o nejvyšší prioritě. Generální tajemník OSN António Guterres rovněž uvedl, že je hluboce znepokojen.
António Guterres uvádí: „V době globální klimatické krize si nelze představit poškozování hlavního zdroje kyslíku a biologické rozmanitosti.“ Aby toho nebylo málo, přidala se Angela Merkelová, chce také problém řešit na summitu G7: „Rozsah požárů v amazonské oblasti je šokující a ohrožuje nejen Brazílii a další země. Je nebezpečím pro celý svět.“ Požáry trápí londýnského starostu Sadiq Khana, který píše, že jsou „podporovány a ponoukány brazilskou vládou“. Tvrdí dále, že pálení pralesa je „aktem šokujícího environmentálního vandalismu s celosvětovými důsledky“. Rozhorlila se i celebrita, zpěvačka Madonna: „Je to hrozná devastace domorodců, kteří tam žijí, rostlin a živočišných druhů.“ Rozhořčen je fotbalista Cristiano Ronaldo nebo také britský závodník F1 Lewis Hamilton.
Nejprve na prohlášení zahraničních politiků a celebrit reagoval brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo a odpovídal jim na twitteru, že tato kritika je posledním výstřelem z arzenálu levicových lží. Psal, že jde o vášnivý a nespravedlivý zahraniční boj proti jeho národu. Pak se rozčilil syn brazilského prezidenta Eduardo Bolsonaro a vyjádřil se pomocí videa na kanále youtube nazvaného „Macron je idiot“.
Brazilský prezident Jair Messias Bolsonaro odpověděl Macronovi na svém facebooku, že jeho návrh na diskuzi o Amazonii na summitu G7, aniž by se jednání účastnily země regionu, vyvolává dojem, že i v 21. století existuje koloniální myšlení. Existuje celá řada prezidentových vyjádření a mezi nimi také poděkování za „milodary“. Bolsonaro upozorňuje, že se nejedná o milosrdenství, ale spíše o snahu vměšovat se do vnitřních záležitostí země.
Brazilský prezident obviňuje cizince z pokrytectví a z uplatňování ekologických dogmat jako záminky k povzbuzení bídy v Brazílii. „Amazonie je naše,“ říká brazilský prezident.
Podíváme-li se na kterýkoli server ze světových médií, čteme odsouzení a kritiku toho, co se v poslední době v Brazílii děje. Server The Intercept například přináší reportáž o tom, jak se domorodci Apurinãs z amazonského pralesa plaví deset hodin v bludišti Amazonky na svých lodičkách, aby se kolem stovky mužů, žen a dětí sešlo ve vesnici Kamarapa v jihozápadní Brazílii a předneslo své protesty. Nadávají na „psy“, tak přezdívají dřevorubcům, kteří motorovými pilami kácí stromy. Francisco Umanari, 42letý muž, který domorodé Apurinãs vede, kritizuje cíl brazilského prezidenta: „Jeho projekt vybudovat v Amazonii zemědělství je jen pouhým byznysem. Pokud projekt nebude zastaven, překročí naše práva a umožní obrovskou invazi do lesa. Uzurpování půdy není ničím nové a v současnosti se stalo otázkou života a smrti.“
Nejvíce se však média soustředí na bující ohnivý živel. Brazilský ústav zabývající se mapováním z družice Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais (INPE) v letošním roce zaznamenal rekordní počet lesních požárů. INPE detekuje a sleduje požáry pomocí satelitu a uvádí, že jde o 83% nárůst proti stejnému období v roce 2018. Zároveň jde o nejvyšší počet požárů zaznamenaných od roku 2013, kdy institut zahájil evidenci požárů.
Časopis Time píše, že se požáry nejvíce síří v oblastech, kde právě dochází k masovému odlesňování Amazonie, a to ve státech Mato Grosso a Para. Součástí Bolsonarovy prezidentské kampaně byl slib otevřeného přístupu k chráněným zemím Brazílie pro komerční využití. Za necelý rok funkčního období ztratila brazilská Amazonie v Brazílii více než 1330 čtverečních mil lesního porostu, což je nárůst o 39 % proti stejnému období v roce 2018.
Na druhou stranu je zajímavá skutečnost, že ještě před rokem se s chutí v mnoha médiích, včetně českých, psalo o tom, že došlo k archeologickým objevům, že Amazonie ještě před příchodem Evropanů byla místem, které bylo velice hustě osídleno a rozhodně zde nebyly neprostupné lesy porostlé liánami. „Víme, že Amazonie nebyla nedotčený les, nedotčený lidmi, domovem rozptýlených kočovných populací,“ cituje server The Guardian vědce Jonase Gregorio de Souzu. Byly zde domy postavené ze dřeva a osady, které mohly být obklopeny dřevěným opevněním známým jako palisády. „Ukázalo se, že v těchto regionech mohly být dost velké populace,“ doplňuje de Souza.
Prezident Jair Bolsonaro to nemá rozhodně jednoduché. Složitá velká země a její národ se chce uživit. Je to země s velkou a významnou minulostí a teď má o víkendu stanout na pranýři na summitu G7. Bolsonaro je však tvrdý muž, který mocným světa vzkazuje: „Říkali mi Kapitán motorová pila a teď jsem Nero, protože zapaluji Amazonii.“
Mirko Radušević
