Podle Ministerstva zdravotnictví by lidé s poruchou autistického spektra mohli sednout za volant. Resort připustil, že připravuje změnu vyhlášky, která dnes autistům řídit zakazuje. O případném svolení řídit by rozhodoval lékař.
„Při studiu jsem neměl nějaké problémy, které by souvisely s poruchou autistického spektra, s Aspergerovým syndromem, to spíš až při tom hledání zaměstnání,“ říká třicetiletý vystudovaný politolog Šimon Hlinovský, který už několik let pracuje jako personalista. Že má Aspergerův syndrom, tedy poruchu autistického spektra, se dozvěděl až ve 14 letech.
Stejně jako šestnáctiletá středoškolačka Kateřina Doudová. Ta se zajímá třeba o epidemiologii. Lidé s Aspergerem mají často potíže v oblasti emocí. Mají ale také zpravidla vysoké IQ. Často se zajímají o jedno téma, o kterém pak mívají rozsáhlé znalosti. „Mnoho aspergerů, se říká, že mnoho vědců byli na spektru, protože my dokážeme do toho tak hodně zabřednout,“ říká Kateřina.
Oprávnění vlastnit řidičák by měl posoudit odborník
Odhaduje se, že v populaci jsou 2–3 % lidí s poruchou autistického spektra. V případě Česka by tak mohlo jít o 200–300 tisíc lidí. Přesná čísla nejsou. Hlavně prý kvůli problematické diagnostice.
„Máme dvě možnosti, jakým způsobem ten systém trochu narovnat, jednak to je zvýhodnění práce jak dětských klinických psychologů, tak dětských psychiatrů, proto pracujeme s pojišťovnou,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula s tím, že záměrem spolupráce je, aby se lékařům náročné vyšetření dětí finančně vyplatilo.
Ministerstvo zdravotnictví také připravuje změnu vyhlášky, podle které lidé s Aspergerovou poruchou nesmí mít řidičák. „Psycholog, psychiatr by měli posoudit, jestli ten člověk má takový handicap, který znemožňuje, aby ten řidičský průkaz měl, nebo naopak to postižení je natolik lehké, že nebude interferovat vlastně s procesem řízení,“ vysvětlil Prymula.
Greta Thunberg a Aspergerův syndrom: dokážeme vidět do hlavy kontroverzní aktivistky?
Kolem psychického stavu Grety Thunberg neustále panuje mnoho názorů, které však jen odvádějí pozornost od toho důležitého. Co její diagnóza, tedy Aspergerův syndrom, skutečně znamená?
Záměr ministerstva oceňuje třeba padesátiletá Sylva Šuláková, které Aspergerův syndrom diagnostikovali teprve před rokem. „Proč někoho vlastně trestat za něco, co prostě není ani součástí jeho diagnózy? Každý asperger je jiný a každý má prostě problémy v jiné oblasti,“ míní paní Sylva.
Jak by měla nová vyhláška přesně vypadat? Podle Prymuly by měl být text hotov během letošního roku.
Pavlína Kosová