zbraně a kosmos
Laserové zbraňové systémy, které vyvíjejí Čína a Rusko, představují bezprostřední hrozbu pro americké družice.
Americký prezident před měsícem oznámil svou strategii protiraketové obrany, která se mimo jiné opírá o družicové senzory (čidla) ve vesmíru. Úkolem těchto senzorů je zachytit nepřátelské rakety v okamžiku jejich startu kdekoliv na zeměkouli a vhodnými bojovými prostředky tyto rakety následně zničit.
Podle poslední zprávy vydané Pentagonem však „Čína a Rusko vyvíjí prostředky s cílem využít americké závislosti na vesmírných (informačních) systémech a tím zpochybnit pozici Spojených států ve vesmíru.“ Čína již dokonce „možná disponuje omezenou schopností používat vyvíjené laserové systémy proti senzorům družic,“ uvádí dokument.
Zpráva upozorňuje na možnost, že „Čína postaví pozemní laserovou zbraň, která dokáže čelit senzorům družic na nižších oběžných drahách již v roce 2020.“ Lze předpokládat, že v dalších letech se zaměří „na systémy s vyšším výkonem, které se stanou hrozbou neoptických družic.“
Americké ministerstvo obrany současně upozorňuje na čínskou podporu „civilně-vojenské integrace,“ která v praxi znamená, že stát využívá technologií firem se smíšeným vlastnictvím k vojenským účelům. Konkrétně se jedná o komerční technologie dálkového průzkumu, odpalu raket a komunikačních služeb.
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu Pentagonu uvedlo, že USA využívají „podvodné triky“ k ospravedlnění vybudování vlastní vojenské síly v kosmickém prostoru. „Spojené státy označily kosmický prostor jako novou bojovou a válečnou oblast a oznámily vytvoření space force (vojenský útvar – pozn. autora)… což povede k větší pravděpodobnosti šíření zbraní ve vesmíru a udělá z něj bojiště,“ řekla mluvčí ministerstva Hua Chunying v Pekingu.
Rusko se snaží nezůstat pozadu
Americké ministerstvo obrany dále uvedlo, že „Rusko dodalo laserové zbraně svým leteckým a kosmickým silám již před červencem roku 2018“ a konstatovalo, že nejpravděpodobnější účel těchto zbraní je jejich použití proti družicím. Spolu s tím Rusko rovněž vyvíjí letecký protidružicový laserový zbraňový systém, umožňující znehodnocení vesmírných senzorů protiraketové obrany. Tedy té obrany, kterou v lednu tohoto roku ve své strategii představil prezident Trump.
Rusko a Čína sice prostřednictvím oficiálních státních sdělovacích prostředků podporují mírové využití vesmíru a v rámci OSN usilují prostřednictvím dohod o vesmír beze zbraní. Přesto nadále vylepšují své zbraňové systémy a Čína dokonce usiluje „o lepší integraci kybernetického prostoru, vesmíru a elektronické války (elektronická bojová činnost – pozn. autora) ve vojenských operacích,“ dodává Pentagon.
Čínský vesmírný program se datuje již od konce padesátých let minulého století. Vzhledem k vnitro-politickému vývoji byla však první čínská družice poslána na oběžnou dráhu až v roce 1970. Dnes má ovšem Čína druhý největší počet aktivních družic. Rusko naproti tomu bylo průkopníkem v oblasti kosmonautiky. Kombinace rozpočtových omezení a technologických překážek nicméně způsobily úpadek ruského vesmírného programu, který je sice v současnosti poměrně robustní, ale na rozdíl od toho čínského finančně omezenější, především pro větší potřebu modernizace armády.
Dalibor Zítko
