Zraněný turecký voják v Idlibu Zdroj: foto AP
Pokud mezi tureckým prezidentem Erdoganem a ruským prezidentem Putinem po skoro šestihodinovém jednání došlo k dohodě o Idlibu, byla to dohoda rámcová. Vědělo se, že nastoupí vojenští experti a bude se bojovat – zatím u stolu – o každý metr území.
Ještě před několika dny přicházely zprávy o určitých konfliktech mezi vojáky obou stran a turecký prezident Erdogan ve středu bojovně mluvil o tom, že budou-li napadáni turečtí vojenští pozorovatelé, čeká protistranu tvrdá odplata: „Ze strany Turecka to bude víc než jen odvetné opatření.“ K tomu ještě turecký ministr obrany Hulusi Akar upozorňoval, že se turecké vojsko v žádném případě nestáhne z provincie Idlib.
Po třech dnech jednání vojenských představitelů Ruska a Turecka dnes pro tureckou tiskovou agenturu ministr obrany Hulusi Akar řekl: „Vojenské delegace Turecka a Ruska podepsaly znění dohody o Idlibu. Prvním krokem k jejímu provedení bude společné hlídkování dálnice M4, které začne 15. března.“ Podle něj by právě společné hlídky měly sehrát pozitivní roli na situaci v Idlibu. Navíc ruská agentura Interfax, která se zprávou také přišla, uvádí, že obyvatelé provincie přestali opouštět svá bydliště, a někteří se do nich naopak vracejí.
Dnes podepsanou dohodou dostává příměří konkrétní rámec a týká se kontaktní linie v delokační zóně v provincii Idlib a vytvoření bezpečnostních koridorů šest kilometrů severně a šest kilometrů jižně od dálnice M4.
Dohoda má velký význam s ohledem na situaci, která se odehrává u řecko-turecké hranice a přímo ji ovlivnila. Koncem února po syrské ofenzivě, kdy docházelo ke ztrátám na turecké straně a k velké uprchlické vlně, turečtí představitelé reagovali tím, že Ankara nebude uprchlíkům bránit v překonání hranice. „Brána je otevřena,“ prohlásil tehdy turecký prezident.
Nyní se lze oprávněně ptát, zda Erdogan nyní učiní další vstřícný krok a odveze migranty zpět do vnitrozemí Turecka. Sice tomu napomohla dohoda ruských a tureckých vojenských představitelů o uklidnění situace v Idlibu. Zcela jasno bude ale až po jednání – tentokrát zahraničních expertů EU a Turecka týkající se migrační dohody z roku 2016, kdy turecká strana požaduje její revizi nebo podepsání zcela nové dohody.
