Erdogan v Bruselu prokázal, že je tvrdý vyjednavač

Po včerejším skoro dvouhodinovém jednání mezi Erdoganem a nejvyššími představiteli EU putovala do světa zpráva, že se sice obě strany na ničem nedohodly, přesto bylo jednání užitečné.

Zatímco na jednání v Moskvě se turecký prezident choval velice úslužně, dlouhou dobu čekal v předsálí na Putina, který v pozadí jednání nechal instalovat historickou sošku boje Rusů s musulmany, tak v Bruselu se Recep Erdogan projevil jako tvrdý vyjednavač. Po skončení dvouhodinového jednání odmítl setkat se s médii a odcestoval domů.

V diplomacii platí řeč symbolů, ze kterých lze usuzovat, oč vlastně běží. Z chování Erdogana jednoznačně vyplývá, že jednání byla velmi napjatá. Vše je dáno rozdílnými stanovisky. Erdogan přišel do Bruselu s tím, že finanční pomoc ve výši 6 miliard euro je jednak nedostatečná a také plyne pomalu. Poukázal na to, že skutečné náklady na péči o uprchlíky činí 40 mld. euro a kritizoval nedostatečný zájem EU řešit uprchlickou krizi, která vznikla díky bojům v Idlibu.

EU požaduje, aby Turecko stáhlo uprchlíky z řecké hranice. Předseda Evropské rady Charles Michel měl vyzvat Erdogana, aby Turecko dodržovalo dohodu z roku 2016. Když se novináři Michela ptali, zda Edogan slíbil, že nepustí migranty do Evropy, předseda rady řekl: „Co je v prohlášení a co v tureckém táboře, musí být splněno.“

Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová svým názorem, že rozhovory s Erdoganem v Bruselu jsou pouze začátkem procesu, jak daleko může EU finančně podpořit Turecko, ve skutečnosti naznačila, oč nyní běží. Skutečným výsledkem z jednání je úkol pro Josepa Borrella, zastupujícího EU v zahraniční politice, který bude muset s tureckou stranou znovu probírat obsah dohody z roku 2016 a připravit s největší pravděpodobností její revizi nebo také dohodu novou.