Neil Armstrong na povrchu Měsíce. Co tehdy řekl? Zdroj: NASA
Američtí astronauti z mise Apollo 11 dovezli i vzorky kamenů z Měsíce. Tehdejšímu Československu jeden věnoval americký prezident Richard Nixon. Majitelem vzorku je nyní Vojenský historický ústav. Uvidí jej česká veřejnost? Už zítra si svět připomene 50 let od úspěšné mise.
Američané podobné vzorky měsíční horniny v roce 1969 rozdali 135 zemím světa, které před čtyřiceti lety uznávali.Prezident Nixon po návratu mise z Měsíce rozkázal, aby se přivezená hornina rozdělila mezi všechny státy světa, včetně socialistického Československa. Jenže v době normalizace a hluboké totality byl dar od amerických imperialistů něco nemyslitelného.
Vůbec prvním Čechem, který měl přístup k měsíčním horninám, byl dnes už zesnulý geolog a znalec meteoritů Petr Jakeš. Účastnil se totiž před 50 lety v NASA osobně výzkumu přivezených hornin. Od té doby se drtivá většina vzorků ztratila a podle oficiálního seznamu americké vesmírné agentury NASA je známo umístění pouze 12 z nich. Ztratil se i československý vzorek. Počátkem 90. let se ale našel při úklidu spolu s archivními dokumenty týkajícími se vesmírného výzkumu.
Ostatně výzkum vzorků probíhá stále. Vědecké týmy se zaobírají složením horniny z Měsíce. A vyrábějí jejich syntetickou náhražku, z té zkoušejí vyrábět například komponenty pro stavbu budov, potvrdil nám ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. "Jako stavební materiál byl během testu našimi kolegy v zahraničí využitý komerčně dostupný simulovaný lunární regolit vytvořený z ryze pozemské vulkanické hmoty, tedy umělý kámen. Opravdové vzorky se k tomu samozřejmě nvyužívají," dodává.
Dar předal americký velvyslanec Akademii věd. Její tehdejší ředitel ale rozkázal, aby se úlomek dobře ukryl v nějakém trezoru. Podle tehdejších představitelů naší země nebylo třeba provokovat Sovětský svaz, který prohrál v souboji s USA o dobytí Měsíce. Ven z trezoru se měsíční kámen dostal až v roce 1990, jeho novým majitelem se stal Vojenský historický ústav. Kámen putoval do Leteckého muzea ve Kbelích. I tady ale končí v trezoru, především kvůli nákladům na bezpečnost při vystavování. Kazeta obsahuje v pryskyřici zalité čtyři částečky měsíční horniny o velikosti rýžových zrnek a celkové hmotnosti okolo 0,05 gramu. Dále tam jsou umístěny tabulky se stručným uvedením původu horniny a věnováním. "Většinu času je vzorek umístěn v depozitáři a vystavuje se pouze příležitostně, ať již v muzeích VHÚ, případně v jiných institucích," řekl nám k vzácnému artefaktu Miroslav Khol z Leteckého muzea VHÚ.
Vzorky věnované Američany mají spíše symbolický význam. K vědeckému zkoumání totiž není problém zapůjčit horniny z NASA, kde jsou uloženy v inertním argonovém mikroklimatu. Přesto existují nadšenci z řad sběratelů, kteří jsou za tyto pro výzkum bezcenné vzorky ochotni zaplatit neskutečné sumy. Apollo 11 jich přivezla 21,7 kilogramu. Aukční síň Sotheby's vloni vydražila tři kusy měsíčních kamenů, které se na Zemi dostaly před půlstoletím. Jejich noví majitelé za ně zaplatili v přepočtu asi 18 milionů korun. Jednalo se o jediné existující vzorky kamenů z Měsíce, které byly v soukromých rukou. Z měsíčního povrchu je ale odebral ruský neřízený modul Luna-16 roku 1970.
