Radek Pokruta z Prostějova před několika lety utrpěl vážný pracovní úraz, po kterém ochrnul a dlouho se léčil. Teď by se rád vrátil do svého bytu. Narazil ale na nepřekonatelný problém. Sousedé mu nechtějí povolit stavbu plošiny pro vozíčkáře.
Ještě před sedmi lety byl usměvavý Radek výborný tanečník, sportovec a činorodý člověk. Pak ale přišlo několik vteřin, které ho málem stály život. Díky své silné vůli se znovu vrací do života a elán, který z něj vyzařuje, by mu mohl leckdo závidět. „Naši se teda o mě starali dlouho a teď jsem si našel přítelkyni, tak se to všechno obrací v dobré,“ říká muž upoutaný na invalidní vozík.
Radek se chtěl se svojí novou partnerkou nastěhovat do bytu po rodičích ve čtvrtém patře, kde bydlel i před úrazem. Jenže aby se do něj dostal, potřebuje plošinu pro invalidy. S žádostí o její instalaci ale u sousedů tvrdě narazil. Zdejší obyvatelé argumentují hlavně tím, že by se zúžila celková šířka schodiště. Na kameru s námi ale nikdo mluvit nechtěl.
Vozíčkář přístup sousedů nechápe
Konstrukci, po které se pohybuje plošina, asi každý z nás zná. Je schválně navržena tak, aby zabírala co nejméně místa. Radek navíc nabídl, že by plošinu mohli užívat všichni sousedé. Je mezi nimi velké množství starších lidí, veškeré přesvědčování ale bylo marné. Drtivá většina je proti.
„Se všema jsem měl, dá se říct, pohodový vztah, všichni mě znají, když jsem chodil, pomohl jsem jim,“ nechápe zamítavý postoj sousedů pan Pokruta. „Manžel to stavěl a děti se nám tady vlastně narodily. Ten přístup je od nich takový, že to prostě je neuvěřitelné,“ přidává se jeho matka.
Podle samotných vozíčkářů podobné případy bohužel nejsou ojedinělé. „Nikdo neví, kdy sám bude potřebovat podobné zařízení k tomu, aby mohl žít svobodným a běžným způsobem života,“ upozorňuje předseda spolku Trend vozíčkářů Olomouc Milan Langer.
Radek se nevzdává. Svůj byt sice nejspíš bude muset prodat, ale už teď hledá v Prostějově nové bydlení, kde se svým vozíkem problémy mít nebude.