V Itálii se z březnových voleb formuje nová vláda. Parlamentní volby změnily obsazení téměř celého italského parlamentu. Zvoleno bylo 630 poslanců sněmovny a 315 členů senátu. Z výsledků se rýsuje nový vládní kabinet. Problémem můžou být sliby, které vznikající koalice vyhlásila.
Vítěz voleb Hnutí pěti hvězd (32,37 procent hlasů) spojuje síly s Ligou (dříve Liga Severu), která skončila se ziskem 17,6 procenta ve volbách třetí. „Uděláme přesný opak toho, co dělaly předchozí vlády. Nebo se mýlím?“ píše na Twitteru například šéf Ligy Matteo Salvini. Ze společného programu můžeme například vyčíst, že se nová italská vláda chystá razantně snižovat daně. To by samo o sobě nemusel být problém, kdyby se tomu přizpůsobily všechny ostatní položky státního rozpočtu. Z dalšího čtení už však plynou obavy. Spolu se snížením daní na 15 a 20 procent pro společnosti i fyzické osoby totiž koalice plánuje další škrty v příjmech státu. Například chce zmrazit plánované zvýšení daně z přidané hodnoty.
Na druhé straně 58stránkový program počítá s plošnými dávkami pro obyvatele s nízkými příjmy, a to ve výši 780 eur, tedy okolo 20 tisíc korun. Dále například plánuje zrušit pravidla důchodové reformy z roku 2011. To by znamenalo, že lidé mohou odejít do důchodu, když se součet odpracovaných let a věku rovná stovce.
Rozpočet může přesáhnout 120 milionů eur
Škrty na příjmové stránce a velké navýšení na straně výdajů vzbuzuje u evropských pozorovatelů značné obavy, aby se země nevydala stejným směrem jako Řecko. Agentura Reuters uvedla, že návrhy vznikající koalice by italský rozpočet vyšly na 125 miliard eur (tři biliony korun).
Itálie se dosud plně nevzpamatovala z ekonomické krize. Opatření minulé vlády však vedlo ke stabilizaci a dokonce k primárnímu přebytku dvou procent HDP. Pokud se země vydá opačným směrem, může to v horizontu následujících deseti let vést k nárustu zadlužení nad hranici 150 procent HDP. Není zdaleka jasné, co z programu se nové vládě podaří prosadit. Nicméně už jen prohlášení, které představitelé obou stran představily způsobilo strach mezi investory. Ten vedl k oslabení eura vůči dolaru a k růstu výnosů ze státních dluhopisů. Čas ukáže, kolik toho společně obě strany dokáží odhlasovat.