Jak správně skladovat potraviny a zpracovat je chutně beze zbytku

Jen ve státech Evropské unie se každoročně vyhodí desítky tisíc tun potravin. Nejvíc tomu přispívají domácnosti s tím, že se nejedná jen o nezužitkované jídlo, ale i o odpad například ve formě slupek. Jídlo obecně je v dnešní době a v našich podmínkách něco, co pravděpodobně bereme jako samozřejmost, která je všude k mání, a navíc ve velkém množství, a tak není výjimkou, že se vyhazují nejen nesnědené zbytky uvařených jídel, ale i potraviny, které se v lednici stihly zkazit dřív než se k nim dostaneme. Nejčastěji se jedná o pečivo, ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. A důvod? Kombinace nesprávného skladování, ale i návyků při nakupování. „Napomáhají tomu slevové akce, kvůli kterým nakoupíme víc, než bychom normálně spotřebovali, a jídlo se zkazí. To, že se jídlo "zkazí" nebo je po době spotřeby, jsou nejčastější důvody pro vyhazování, které lidé udávají ve výzkumech veřejného mínění,“ tvrdí Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.

Nejvíc se plýtvá ve městech

Potraviny do koše či odpadu přitom vyhazují především lidé ve velkých městech. (Nicméně povědomí koncových zákazníků o problematice vyhazování jídla se ale prý postupně zlepšuje a začíná reagovat i stát, který se chystá měřit plýtvání v jednotlivých částech potravinového řetězce.) Jen málokdo má ve městě v dnešní době sklep nebo odpovídající spíž, je proto vhodné nakupovat jídlo jen v takovém množství, které jsme schopni zkonzumovat, respektive zpracovat (kromě přímé konzumace se počítá i konzervování pro další a pozdější využití). Pokud ale není šance potraviny například zavařit či zamrazit, je lepší chodit nakupovat častěji než dělat velký nákup jednou měsíčně. To samozřejmě neplatí například pro trvanlivé potraviny, které lze ve větším nakoupit. Týká se to jídla, které se rychleji kazí. Zároveň je třeba těmto potravinám doma dopřát to správné místo. Kam co patří?

Jak správně skladovat jednotlivé potraviny

Po příchodu z obchodu nejdříve ukliďte do lednice vše, co tam přirozeně patří (maso, ryby, mléčné výrobky,...), respektive případná mražená jídla k budoucímu využití rychle umístěte do mrazničky. Do šuplíku v lednici uložte i sezónní ovoce a zeleninu, které při pokojové teplotě rychle zrají. Naopak exotickému ovoci je lépe v misce na stole.

Průběžně stav v lednici kontrolujte a potraviny s nejbližší dobou spotřeby umístěte na přední a dobře viditelné místo. Stejně tak potraviny tzv. „načaté“. A ideálně prioritně vymyslete vhodný recept, jak je urychleně zpracovat a zkonzumovat.

Tady už je ale podrobný přehled, kam a jak umístit konkrétní druhy potravin (převzato z informační brožury iniciativy Zachraň jídlo):

Vejce

Vejce vydrží nejdéle čerstvá při skladování v lednici při teplotě 5 - 8 stupňů Celsia (při skladování v pokojové teplotě se doba jejich použitelnosti rychle snižuje). Vložte je v obalu do lednice tam, kde je stálá teplota, a obraťte je užší špičkou směrem dolů, protože zde mají pevnější skořápku.

Chleba

Kvalitní chleba má tvrdší kůrku, ale uvnitř je vláčný. Nejlepším způsobem, jak ho udržet čerstvý, je zabalit ho do čisté utěrky a vložit do chlebníku. Tak může dýchat a neplesniví. Můžete k němu přidat rozkrojené jablko nebo oloupaný brambor, díky čemuž vydrží déle. Pokud víte, že chleba nespotřebujete včas, uložte ho do mrazáku nakrájený na jednotlivé krajíce a uzavřený v krabičce.

Maso

Syrové maso musí být z hygienických důvodů skladované v obalu, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat ostatní potraviny. Proto je dobré ho vložit do krabičky a uložit na nejstudenější místo v chladničce s teplotou kolem nuly. Před použitím maso omyjte vodou.

Sýry

Tvrdé sýry skladujte v chladu a temnu v lednici pod poklopem nebo ve voskovaném papíru (nebalte je do plastové fólie, snadněji plesniví). Měkké sýry typu mozzarella vydrží nejdéle ve svém původním nálevu.

Mrkev

Mrkev – a obecně kořenová zelenina – vyžaduje chlad a relativně vyšší vlhkost vzduchu. Odkrojte nať (tu můžete použít na vývar nebo na pesto - viz níže), vložte mrkev do plastové krabičky s odvětráváním a uložte ji do chladničky.

Hlávkový salát

Není dobré salát příliš dlouho skladovat, pokud ho ovšem hned nesníte, rozložte ho na listy, vložte do plastové krabičky s odvětráváním, přidejte papírový ubrousek a uložte do chladničky. Další možností je perforovaný plastový sáček.

Česnek

Pokud víte, že nakoupený česnek ihned nespotřebujete, uložte ho do prodyšného obalu nebo ho zavěste na dobře větrané, suché a chladné místo. Další možností je skladovat ho ve formě česnekové pasty se solí v mrazničce. Pastu je nutné neprodyšně uzavřít, aby od ní nenačichly ostatní potraviny.

Rajčata a banány

Banány nesnášejí nízkou teplotu, a proto je nikdy nedávejte do lednice, kde hnědnou. Ideální teplota pro skladování banánů a stejně tak i rajčat je kolem 14 stupňů Celsia. Rajská jablíčka v lednici rychle ztrácí své aroma a chuť.

Čerstvé bylinky

Natrhané byliny lze skladovat v perforovaném plastovém sáčku v přihrádce na zeleninu v chladničce. Dobrý nápad je zamrazit si je do ledových kostek.

Mouka

Mouku a podobné sypké produkty je dobré přesypat z původního obalu do uzavíratelné sklenice. Často se v ní totiž mohou vyskytovat zárodky škůdců, kteří se pak rychle rozšíří i do ostatních skladovaných potravin.

Citrusy

Citrusy skladujte mimo chladničku, aby se nepoškodily chladem. Pokud víte, že je rychle nespotřebujete, můžete z nich vymačkat šťávu, nalít ji do tvořítka na led a zamrazit ji. Rozkrojené plody skladujte na talířku v lednici řezem dolů a rychle spotřebujte.

Houby

Houby skladujte v chladničce v prodyšné nádobě maximálně ve dvou vrstvách při teplotě 0-6 °C. Je důležité, aby se nezapařovaly, a proto je před uložením do chladu ani nemyjte. U zapařených hub totiž může docházet k tvorbě toxických látek. Pokud je chcete uchovat dlouhodobě, doporučuje se houby spíš sušit, než je tepelně zpracovávat.

Káva

Namletou kávu přesypte z původního obalu do uzavíratelné tmavé sklenice a uložte ji na suché a chladné místo. Tak vydrží její aroma nejdéle. Pro zachování kvality kávy je možné skladovat ji také v chladničce, ale to jen tehdy, pokud je sklenice pevně uzavřená a nedostane se do ní vlhkost a pachy.

Konzervované potraviny

Konzervy v kovových obalech skladujte při teplotě do 20 C na suchých a vzdušných místech. Nejlepší je konzerva v první třetině své minimální trvanlivosti. Po otevření ji musíte dát do lednice a rychle spotřebovat. Pozor na chlazené produkty, které musí být skladovány v chladničce, ale snadno si je můžete s konzervou splést.

Kompost? Ano, ale až jako poslední eko možnost

Pokud i přes odpovídající skladování máte zbytky, určitě je vhodné zauvažovat i o kompostu, který nemusí být jen doménou zahrádkářů. Slušně kompostovat můžete i ve městě na balkóně nebo dokonce v kuchyni ve speciálních kompostovacích nádobách, kam můžete sypat nezpracované zbytky z kuchyně – z okrájené zeleniny, slupky, zbylé pečivo a podobně. Zeminu, kterou získáte, můžete využít na pokojové rostliny, bylinky nebo přilepšit okrasným záhonkům před domem. Přesto konzumace by měla být vždy na prvním místě. „Určitě je lepší kompostovat jídlo než ho vyhodit do směsného odpadu, kde pak bude hnít na skládce a vytvářet skleníkové plyny. Nicméně radíme následovat tzv. food waste pyramidu, kdy je nejlepší jídlo zkonzumovat nebo ho - pokud je to možné - dát zvířatům,“ říká Anna Strejcová. Znamená to, že místo k popelnicím byste měli raději vyrazit s vybranými zbytky jídla k sousedům, co mají zvířata nebo k rybníku či do lesa...

Tipy, jak zpracovat zbytky

A jak tedy lze zkonzumovat potraviny do posledního zbytku? Tady uvádíme několik tipů, jak některé potraviny nebo jejich části, které se často vyhazují, zpracovat na plnohodnotná jídla.

Zelenina

Při přípravě zeleniny určitě vyhodíte hodně odřezků. Především pokud kupujete kvalitní neošetřenou zeleninu od farmáře, nebo máte svoji, můžete ji zpracovat do posledního lístku. Zkuste tedy pro příště dobře očištěné slupky a zbytky různé zeleniny uchovat pár dnů v lednici, nebo na delší dobu v mrazničce, kam budete přidávat další a další kousky, a můžete si po nasbírání dostatečného množství odkrojků a natí udělat kvalitní vývar – skoro zadarmo.

Z kvalitních zeleninových natí můžete udělat i výtečná pesta. Například ředkvičkové či mrkvové. Stačí spolu s lístky z mrkvové natě umixovat oříšky, česnek a olej, poté trochu osolit a opepřit a máte dobré pesto na těstoviny nebo jen tak na chleba.

Z „bio“ slupek lze dokonce připravit chipsy pečené v troubě nebo na pánvi. Ale musí to být brambory opravdu kvalitní - nehnojené, čerstvé, bez klíčků a nenazelenalé.

Maso

Stejně jako u zeleninových odkrojků můžete postupovat i u masa – skladujte šlachovité odkrojky, které později uvaříte – samotné nebo se zeleninovými „zbytky“.

Chléb a pečivo

Jak už bylo uvedeno. Pokud to vypadá, že chléb nesníte, zamrazte ho. Ideálně nakrájený na plátky. Později se může hodit na rychlé topinky nebo na zapečení s vajíčkem. Ze staršího chleba i tvrdých rohlíků můžete udělat klasickou strouhanku – tu chlebovou využijete na zahuštění guláše, rohlíkovou na obalení řízků, na posypání šišek a podobně. Výborné jsou i obyčejné krutóny – jak z chleba, tak rohlíků či housek, které můžete mít také připravené k osmažení či opečení v mrazáku. Podávejte ke krémovým polévkám.

Hotová jídla

Pokud vám zbyde omáčka, polévka, knedlíky, ale i řízky nebo jiné zpracované maso, dejte je do mrazáku. Ve chvíli, kdy nebudete stíhat vařit, oceníte navařené a nevyhozené porce dvojnásob.

Z nesnědených brambor (nebo i bramborové kaše) od oběda můžete udělat knedlíky nebo bramborové šišky, které posypete mákem či strouhankou (ze starého pečiva).

Zbylé knedlíky můžete umíchat s vajíčky.

Zbyde-li vám rýže od oběda, můžete si druhý den ráno k snídani připravit třeba mléčnou variantu na sladko - stačí chvíli povařit s mlékem, přidat trochu sladidla a na talíři ozdobit zavařeninou či ořechy.

Ivana Kropáčková