ilustrační foto Zdroj: AP
Nejhorší noční můru mnoha lidí si na vlastní kůži prožil vězeň ve Španělsku. Toho dozorci našli bez známek života v jeho cele. Za mrtvého ho pak prohlásili také tři doktoři. Jenže v tom se šeredně zmýlili a „mrtvý“ se probral těsně před začátkem pitvy. Úřady ve městě Oviedo už zahájily vyšetřování.
Může to znít jako dokonalý plán na útěk z vězení. Ale Gonzalo Montoya Jimanéz o něco podobného zcela jistě nestál. Příběh nápadně podobný slavné hororové povídce Pitevní sál čtyři od Stephana Kinga začal v neděli, kdy se Jimanéz nedostavil na pravidelný ranní nástup. Dozorci následně vězně našli na židli v jeho cele bez známek života.
Přivolaní vězeňští doktoři pak došli k závěru, že je vězeň po smrti a informovali o tom policii. Na základě toho vyslal forenzního lékaře také soud. Ani on neměl pochyb a definitivně prohlásil vězně za mrtvého. Vedení věznice tak informovalo příbuzné a tělo Jimanéze zabalené v typickém vaku putovalo do márnice na pitvu.
A ta málem i proběhla. Jenže patolog, který se chystal tělo otevřít, zaslechl Jimanézovo slabé sípání. Okamžitě proto zalarmoval jak záchranáře, tak policisty a tělo „nebožtíka“ převezli na jednotku intenzivní péče. Nutno podotknout, že se vězeň přihlásil opravdu za pět minut dvanáct. Podle jeho rodiny už totiž na sobě měl pitevní značky a tělo bylo připraveno k otevření, píše deník La Voz de Asturias.
„Nemůžu jakkoliv komentovat, co se stalo na Institutu soudní medicíny, ale tři doktoři u něj konstatovali příznaky smrti. V tuto chvíli není zcela jasné, jak se něco takového mohlo stát,“ uvedl podle listu Daily Mail mluvčí španělské vězeňské služby. To by ostatně mělo objasnit nařízené vyšetřování.
Na vině je možná katalepsie
Podle zdrojů španělského zpravodajského kanálu Telecinco by za bizarní situací mohla stát katalepsie, tedy stav, kdy životní funkce člověka postupně klesají, až se dostanou do bodu, kdy jsou téměř nepostřehnutelné. Než se začala praktikovat pitva, mnoho osob, které trpěly nemocemi a zůstávaly dlouho ve stavu ztuhlosti, byly prohlášeny za mrtvé. Byly pak pohřbeny zaživa a je pravděpodobné, že když se jejich stav zlepšil, ze svých hrobů se vyhrabaly. Tak pravděpodobně vznikly historky o nemrtvých vracejících se z hrobu.
