Jít na drink se šéfem? Japonci nemohou říct ne Zdroj: foto: pixabay.com
Nomikai, neboli pracovní alkoholové večírky, jsou dlouhodobou součástí japonské kultury. V poslední době to ale začíná zaměstnance obtěžovat. Některým Japoncům totiž vadí chodit několikrát týdně pít, aniž by mohli pozvání svého šéfa odmítnout. Manažeři se kvůli tomu naopak bojí pozvat své podřízené na drink.
Zajít několikrát týdně po práci se svým nadřízeným do hospody je řadu let součástí japonské kultury. Japonský výraz „Nomikai“ označuje večírky, na kterých se schází kolegové z práce a má sloužit jako stmelovací prostředek.
Někteří pracovníci je ale začínají vnímat jako problematické. Zaměstnanci totiž nabídku svého šéfa prakticky nemohou odmítnout. „Nutit lidi jít na alkoholový večírek je občas považováno za obtěžování,“ řekl BBC japonský sociolog Kumiko Nemoto.
Jinými slovy cítí někteří Japonci určitý sociální nátlak, že jsou nuceni účastnit se takových večírků, aniž by sami chtěli.
„Ze začátku jsem cítil tlak, abych pil více, protože jsem potřeboval dohnat ostatní. Dost mě to opilo,“ vzpomíná na svůj první pracovní večírek pro britskou stanici 28letý Riku Kitamura.
Tím, že bývají podobná témata v dnešní době mnohem častěji středem pozornosti, mění se i chování nadřízených na pracovišti. Stejně tak jako si japonští zaměstnanci všímají tlaku, který na ně Nomikai vytváří, zpozornili i jejich nadřízení.
Část japonských manažerů proto už své podřízené raději na podobné akce nezve, neboť jsou dnes korporátní pravidla na pracovišti přísnější, než tomu bylo dřív.
„Lidé si nejsou jistí, zda mohou říct 'máš nový účes' své kolegyni. Dochází k úbytku konverzace, protože se bojí, že něco řeknou. A že to bude považováno za obtěžování,“ tvrdí pro BBC 47letý Tats Kasuki.
Podle něj je nyní situace jiná než před dvaceti lety. Mladý Kasuki tehdy neměl problém chodit se svými nadřízenými na drink klidně čtyřikrát týdně. Večírky se kolikrát protáhly až do ranních hodin. 47letý manažer ale přiznává, že se v té době často potýkal s kocovinami.
Nomikai má tradici v upevňování pracovních vztahů. Stejně tak ale vrhá světlo roli alkoholu v Japonsku. Podle dat Světové zdravotnické organizace z roku 2016 vypijí Japonci 8 litrů alkoholu na člověka každý rok a řadí se tak mezi průměrné konzumenty. Pro srovnání - Česká republika, která patří mezi největší pijany světa, zkonzumuje asi 14 litrů.
Na druhou stranu je však v Japonsku pití alkoholu mnohem lépe přijímáno ve společnosti a závislost nepředstavuje ani zdaleka takový problém jako na západě. Stejně tak není v Japonsku věnován příliš velký problém léčbě alkoholismu. Pití je tam považováno za společenskou událost.
Zatímco v České republice je nejoblíbenějším nápojem pivo, v Japonsku převažuje tvrdý nebo jiný typ alkoholu. Pivo ani víno tam není ani zdaleka tak populární. Legální věková hranice pro pití je ve východoasijském státě 20 let.
