Zakrytá socha maršála Koněva Zdroj: TV Prima
Nekončící spor okolo sochy maršála Koněva už dávno opustil nejen hranice Prahy 6, ale i ty české. Kauze se pochopitelně věnují ruská média, bez povšimnutí ale pomník sovětského vojevůdce nezůstal například v Anglii, Itálii nebo Číně.
Kauza okolo pomníku Ivana Stepanoviče Koněva v pražských Dejvicích rezonuje v českých médiích už třetím týdnem. Sochu nejdříve neznámý vandal polil barvou a připsal i heslo „Ne krvavému maršálovi! Nezapomeneme“. Pomník byl sice následně vrácen do původního stavu, Praha 6 se ale nakonec rozhodla zakrýt ho plachtou. To se ale nelíbilo jak části veřejnosti, tak ruskému velvyslanectví a vše vyústilo až v protesty. Městská část se tedy nakonec rozhodla plachtu, která byla mezitím několikrát stržena, i s lešením odstranit. Tolik zkráceně o aktuálním dejvickém dění.
Zapojením ruského velvyslanectví se z lokálního sporu stala mezinárodní záležitost. Kauze se pochopitelně věnovala ruská, ale i ukrajinská média. Ruské deníky a weby zprvu jen z „povinnosti“ reagovaly na rudé obarvení sochy maršála Koněva a držely se striktně zpravodajského formátu, bez jakékoli snahy komentovat nebo analyzovat. Pondělní shromáždění v Dejvicích před sochou si již vysloužilo podstatně širší odezvu.
Webové stránky ruské televize Vesti informují o proslovu mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka a přítomnosti zástupců politických stran ČSSD a KSČM. Web rovněž informuje o obsahu prohlášení účastníků shromáždění i o záměrech starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09). Agentura Tass již přímo Jiřího Ovčáčka cituje – jeho slova o odmítnutí snahy přepisovat historii. Web pak podrobně popisuje historii postavení sochy a snahy o její devastaci. Zpráva se zmiňuje o členovi KSČM Josefovi Skálovi jako iniciátorovi otevřeného dopisu premiérovi.
„Socha je symbolem osvobození Československa od hitlerovských vojsk a symbolem 140 tisíc padlých Rudoarmějců při osvobozování republiky,“ uvedl pro ruskou agenturu Ria-Novosti Jaroslav Foldyna (ČSSD). Zpráva popisuje důvod protestního shromáždění, uvádí, kdo se ho účastnil a znovu obšírněji cituje Foldynu. Je zde také zmínění o reakci ruského velvyslanectví a nakonec citace Jana Hamáčka (ČSSD), že „historie přísluší historikům“.
Ještě zajímavější je pochopitelně sledovat komentáře čtenářů pod články o této události, a to jak na ni reagují obyčejní Rusové nebo Ukrajinci.
Tyto ohlasy jsme našli až na méně známých portálech a o to více překvapí občas až intelektuální historická diskuze. Například na webu Sakha news, který se označuje za „informačně - analytický“, popisuje čtenář pod přezdívkou „krajan z EU“ záležitosti osvobozování Prahy. Uvádí, že maršál Koněv je popisován jako osvoboditel Prahy v roce 1945, ale čtenář poznamenává, že již zde operovali Vlasovci a „Praha byla v tu dobu již pod kontrolou účastníků Pražského povstání.“ Opravuje ho další čtenář podepsaný jako Igor: „V rádiu se ozvalo historicky známé volání českých a slovenských partyzánů: Rudá armádo – na pomoc! Jednotky Rudé armády dostaly rozkaz pomoci povstalcům, osvobodit Prahu a dostat se do kontaktu s americkými spojeneckými jednotkami a zabránit Němcům a Vlasovcům v proniknutí na Západ.“ Rovněž „krajanovi z EU“ odpovídá čtenářka „Anna“, která mu nadává, že je pouhým „šíleným historikem a ho*no-krajanem“. Podle Anny jsou moderní historici všehoschopní a ničí dějiny. „Jedním slovem jste vlastizrádce,“ napsala Anna.
Na ukrajinském serveru Gordo.com píše například uživatel s přezdívkou Cyklista Vitalik: „Tam, kde jsou Rusové nebo ruský živel, jsou vždy problémy a vysoká pravděpodobnost válečného konfliktu.“ A přispěvatel dále radí: „Zbavte se této infekce.“ Zřejmě ruský uživatel mu následně odpovídá: „Pomalování pomníku provedli ukrajinští přivandrovalci.“ A také radí: „Dokud bude fungovat obchod mezi Českou republikou a Ruskem, tak budou peníze na čisticí prostředky na smývání barev.“
Od Guardianu až po Hongkong
Tahanicím okolo Koněva se věnovala ale i další evropská média. Kromě těch slovenských informoval o sporech mezi Prahou 6 a ruským velvyslanectvím na svém webu například slavný anglický deník The Guardian. Nedělní článek obsahuje shrnutí celé situace včetně vyjádření starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) a jednoho z demonstrantů.
O „dejvické kauze“ informoval na svém webu také italský deník Il Post. List si všímá především toho, že zatímco v Rusku je maršál Koněv považován za hrdinu, v ČR už tolik oblíbený není. Autor pak připomíná, že v Česku je stále znatelný silný odpor vůči Rusům a komunistům a mnozí maršálovi nezapomněli účast na brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956 a také údajnou přípravu invaze vojsk Varšvaské smlouvy do Československa v roce 1968, jak tvrdí někteří historikové.
O sporech kolem památníku v pražských Dejvicích si mohou přečíst na dalekém východě. Hongkongský deník Ming Pao totiž posbíral informace převzaté z evropských zdrojů a přeložil je do čínštiny.
