Manipulace se stříkačkami, útoky pacientů i vyhoření. Co vnímají zdravotníci jako největší riziko povolání?

Jako nejrizikovější činnost označili zaměstnanci i studenti zdravotních škol manipulaci s ostrými předměty, a to zejména vracení krytů na jehly. „Pokud se nedodržuje zákaz navracení krytek na jehly, jednoznačně nejčastěji dochází k bodnutí o jehlu. Tady velmi záleží na osobní disciplíně, ale i důsledné kontrole vedoucích pracovníků,“ uvedla pro Primazprávy.cz členka prezidia České asociace sester a předsedkyně sekce pro bezpečí zdravotníků Jana Zelenková, která je rovněž vrchní sestrou pneumologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Za nejčastější příčinu poranění označili respondenti stres, nedostatek času, nedodržování standardů a nespolupracující pacienty. Na otázku, jaké prostředky k prevenci poranění ostrými předměty respondenti na pracovišti používají, odpověděli obě skupiny shodně, že v 96 % ochranné rukavice.

Rizikem může být i dlouholetá praxe v oboru

U dalších pomůcek se objevily u obou skupin rozdíly. Zmíněn byl například ochranný plášť, ochranné brýle nebo ústenka. Při dotazování na zdravotnické prostředky s bezpečnostní funkcí uvedlo 90 % zaměstnanců a 71,5 % studentů, že je znají. Na dotaz, o jaké prostředky se jedná, uváděli respondenti v obou skupinách více než v 80 % box na ostré předměty a bezpečnostní zámky na kanylách (ZN 46,9 % a S 27,6 %).

Při dotazování na znalost postupu při poranění ostrými předměty ve zdravotnictví odpověděla skupina zaměstnanců nemocnic, že zná správný postup v 99,6 % případů a skupina studentů v 96 %. Při detailnější analýze daného postupu však byly prokázány velké rozdíly v odpovědích, zda a kdy je třeba nechat ránu krátkodobě krvácet či krvácení ihned zastavit. Více než 89 % studentů přitom uvedlo, že byli v rámci výuky nebo odborné praxe seznámeni s pravidly správného ošetření.

„Někdy může být rizikem i dlouholetá praxe – u velmi zkušené sestry pak může dojít ke ztrátě ‚ostražitosti‘. A samozřejmě riziko zvyšuje i nedostatečná kontrola dodržování bezpečnosti práce. Na některých pracovištích to může být i nedostatek drahých pomůcek, které mají zdravotnického pracovníka chránit,“ informovala Zelenková.

Přibývá i útoků ze strany pacientů

Mezi častá poranění ale patří i úrazy způsobené pády na nerovnostech nebo na mokré podlaze. „Při pravidelném vytírání podlahy by se měly vždy používat výstražné kužele, prevence úrazů je pak lepší. Přibývá i verbální a fyzická agrese ze strany pacientů i jejich příbuzných,“ upřesnila Zelenková.

Dalším rizikem je syndrom vyhoření z důvodu vysoké psychické zátěže. „Sestra nikdy neodchází domů s čistou hlavou. Vždy si s sebou nese i utrpení a bolest svých pacientů, v duchu si promítá celou směnu, analyzuje, zda něco neopomněla, protože její sebemenší chyba může být pro pacienta fatální,“ upozornila Zelenková.

Málokdo dle jejích zkušeností dokáže po takovém zápřahu vypnout. „I o dovolené nám trvá několik dní, než z nás úplně opadne stres a přestaneme myslet na práci. Stručně řečeno – nejrizikovější je to, co může mít dopad na dlouhodobé poškození zdraví a způsobí chronické onemocnění zdravotníka,“ dodala.

Studie se zúčastnilo více než dva tisíce zdravotníků a studentů

Šetření probíhalo v roce 2016 v sedmi nemocnicích a v šesti zdravotnických školách po dobu šesti měsíců. Konkrétně se jednalo o studenty ze tří vysokých škol, jedné vyšší odborné školy a dvou středních s vyšší odbornou školou. „Naší poslední studie se zúčastnilo přes 2000 zdravotníků nebo studentů a ukázalo se, že v bezpečnosti personálu ve vztahu k manipulaci s ostrými předměty jsou stále jak edukativní, tak technické mezery,“ říká manažer Aesculap Akademie a marketingu Martin Kalina.

Mezi hlavní cíle šetření patřilo zjistit, jaké osobní ochranné pracovní prostředky a zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky jsou dostupné na dotazovaných pracovištích, v jaké míře je prováděna teoretická výuka s tématem ochrany zdraví a jak jsou minimalizována rizika při praktické výuce studentů škol.