syndrom vyhoření

Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.

Dlouhodobý stres, tlak na výkon i neustálá dostupnost. To jsou faktory, které mohou vést k syndromu vyhoření, tedy stavu, kdy člověk ztrácí chuť, sílu i smysl nejen v práci, ale také ve svém každodenním životě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jedná o nemoc vznikající z pracovního přetížení, která ovlivňuje výkonnost, ale také fyzické a duševní zdraví. Trpí jí každý pátý Čech, upozorňuje nezisková organizace Loono.

Padáte únavou, ale nedokážete spát. Nebo byste naopak spali pořád. Při sebemenším problému v zaměstnání vás přemáhá vztek a běžné pracovní úkoly jsou nepřekonatelné překážky. Zkrátka a dobře dostali jste se do stavu, kdy je všechno špatně. Jenže se neumíte zastavit a i přes absolutní nechuť a nedostatek sil potřebujete své povinnosti zvládnout. To vše může ukazovat na stav, který na sobě málokdo dokáže včas rozpoznat – syndrom vyhoření. Jak se strašákovi moderní doby vyhnout?

Profesionální zápasy v počítačových hrách vyprodávají sportovní stadiony a z nejlepších hráčů se stávají světové celebrity. Zdánlivě vysněná práce má ale i svou stinnou stránku. Esportovcům kvůli náročnému tréninku může hrozit syndrom vyhoření. „Týmový trénink zahrnuje šest až osm hodin denně,“ popsal přípravu herních profesionálů trenér Jakub Kokoška v reportáži herního pořadu CNN Prima Gaming, který můžete sledovat každou sobotu v 22:35 na CNN Prima NEWS.

Nedostatek personálu, více práce, vyčerpání a čím dál častější syndrom vyhoření. S tím vším se musí potýkat české zdravotní sestry, které již druhým rokem stojí v první linii koronavirové krize. Zatímco na začátku pandemie byly opěvovány jako hrdinky, nyní mnohé z nich čelí psychickým problémům, aniž by se dočkaly jakékoliv pomoci. Stát ale zatím nenabízí žádné řešení.

Ty nejnovější ověřené zprávy z domova i ze světa. Málo personálu. Více práce. Vyčerpání a čím dál častější syndrom vyhoření. To je realita zdravotních sester v Česku. Žen, kterým lidé na začátku koronavirové krize tleskali a považovali je za hrdinky. Nejen o tom v Hlavních zprávách od 18:55.

Marie Rottrová působí na hudební scéně neuvěřitelných dvaašedesát let. Svou úspěšnou kariéru ale chtěla dvakrát ukončit. „Říkala jsem si, že musím přestat. Byla jsem hrozně unavená a vyhořelá,“ uvedla v pořadu 7 pádů Honzy Dědka stálice české hudební scény Rottrová. Celý rozhovor sledujte ve 21:35 na Primě.

Syndrom vyhoření není jen stále častěji – a někdy nepřesně – užívaný termín, který by odrážel osobní nechuť k práci. Že jde o závažný problém, dokládá i fakt, že Světová zdravotnická organizace ho zařadila na seznam nemocí. Syndromem vyhoření se tedy oficiálně zabývají lékaři a jeho léčbu by měly hradit i pojišťovny. Podle psychologa Dalibora Špoka to odráží fakt, že přibývá lidí, kteří jím trpí. Nejde totiž o prostou únavu nebo simulování, řekl v pořadu Nový den CNN Prima NEWS.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) se necítí unavený. Reagoval tak na slova prezidenta Miloše Zemana, která pronesl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Také premiér Andrej Babiš (ANO) o sobě uvedl, že není vyhořelý, a zopakoval, že mu ve stresu stoupá výkon.

Syndrom vyhoření doprovází lidskou práci nejspíše odjakživa, poslední dobou se ale týká stále více profesí. Simona Zábržová ho zažila dvakrát. Prošla si stovkami terapeutických hodin, sezení a seminářů a přivedlo ji to k nápadu založit vlastní startup nabízející prevenci psychického zdraví ve firmách.

Syndrom vyhoření ohrožuje hodně lidí. Přečtěte si rady, které vám pomůžou se s ním vyrovnat...