Studenti posledních ročníků středních škol a gymnázií dnes psali maturitní slohovou práci. Ta společně s didaktickým testem a ústní zkouškou tvoří státní maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury.
Na výběr zadání slohové práce a samotné psaní mají nově studenti 110 minut čistého času. To je rozdíl oproti minulým ročníkům, kdy měli žáci nejprve 25 minut na výběr tématu a poté 90 minut na samotné psaní. Každý maturant si vybírá ze šesti odlišných zadání to, které je mu nejbližší. Každé zadání obsahuje jeden slohový útvar, který, pokud si ho student vybere, musí být vypracován se všemi formálními náležitostmi. Pokud si například vybere psaní článku, nesmí zapomenout na strukturu takového typu textu - tedy na titulek, úvodní odstavec, hlavní odstavce a závěr.
Maturitní slohová práce je velmi častým předmětem stížností jak z řad studentů, tak pedagogů. Jen v roce 2017 se proti známce ze slohu odvolalo zhruba 800 maturantů. Studenti si stěžují na zadání, ze kterých je podle nich nemožné si vybrat. Často si tak vyberou nejmenší zlo a píší například zprávu nebo reklamaci místo složitějších útvarů. To má za následek celkové snížení úrovně maturitních slohových prací.
Často zmiňovaným problémem je centrální hodnocení, kdy jsou slohové práce „známkovány“ hromadně lidmi z Centra zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Tento způsob hodnocení byl zaveden v roce 2017 po pěti letech, kdy úroveň slohových prací hodnotili učitelé přímo na školách. Důvodem bylo podle bývalého ředitele Cermatu Jiřího Ziky to, že jen minimum učitelů nechalo své studenty kvůli slohu u maturity propadnout.
Společnost učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) vznikla v roce 2012 po prvním centrálním opravování slohů. Tehdy se na češtináře celé republiky obraceli studenti, kteří nebyli s hodnocením Cermatu spokojeni. SUČJL vydala minulý měsíc návrh na změnu maturity z ČJL, ve kterém shrnují problematiku centrálního hodnocení. Studenti jsou podle nich tlačeni do dodržování formy textu, přičemž samotný obsah pak ztrácí na důležitosti. Tvrdí, že pouze třetina kritérií, podle kterých je sloh hodnocen, může být objektivní. Například při hodnocení výběru tématu a zpracování útvaru podle nich žádné objektivní hodnocení neexistuje. Dalším problémem je neprůhlednost centrálního hodnocení. Student dostane pouze tabulku s body a unifikovanými frázemi, pokud ale chce vědět, kde udělal chybu, musí se odvolat.
Podle posledních událostí to vypadá, že ministr školství Robert Plaga (ANO) je nakloněn změně. Podle zatím ještě neschválené novely by se od školního roku 2020/21 vrátilo hodnocení slohových prací zpátky do škol. Letos tak nejspíš opět přijde další vlna stížností jak na slohovou část, tak na didaktický test, který maturanty čeká 3. května.
Štěpán Svoboda