matematika ilustrace
Ve státní části maturity si letos vybrala matematiku asi pětina poprvé maturujících žáků, z toho ji splnilo 84, 5 %. Za pár let už ji ale nejspíš budou muset podstoupit všichni, jejich budoucnost tak bude záviset především na kvalitě výuky. Její výuka je důležitá, tvrdí odborníci.
Didaktické maturitní testy jsou za námi, známy jsou už i výsledky. Ze všech poprvé maturujících studentů si vybralo matematiku 21,4 %. To je sice méně než loni, úspěšnost se ale zvedla.
Nejčastější varianta cizího jazyka byla tradičně angličtina, zvolilo si ji 94,5 % ze všech maturantů. Úspěšně tuto zkoušku splnilo 96,4 %, což je o 2,6 % více než před rokem.
Od roku 2011, kdy byla zavedena státní část maturity, se zvyšuje celková neúspěšnost maturantů. Mezi lety 2011 a 2018 vzrostla téměř o deset procent.
Obávaná, ale důležitá
„V atmosféře strachu se matematika učit nedá,“ apeluje profesor Kvasz, filozof a matematik, který působí mimo jiné na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Maturanti většinou sázejí „na jistotu“ v podobě angličtiny a matematice se vyhýbají. Její výhody jsou ale podle odborníků nesporné.
„Matematika je vlastně uvažování v čisté formě. Žáci si můžou rozvíjet schopnost objevování souvislostí, schopnost argumentace, schopnost přesně formulovat svoje myšlenky,“ vyzdvihuje výhody matematiky Kvasz. „Svět matematiky je průhledný a jednoznačný, věty v něm buď platí, nebo ne,“ dodává.
Výhody matematiky potvrzuje i docent Milan Pokorný z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Matematika není jen o řešení komplikovaných úloh, třeba diferenciálních rovnic, ale jde také o způsob uvažování,“ říká. „Pokud bude člověk umět racionálně odůvodnit třeba způsob rozhodování při různých životních situacích, usnadní mu to v mnohém život. A k tomu všemu může matematika, pokud je dobře učena, přispět,“ vysvětluje Pokorný.
Matematika tedy nemusí být pouze o vzorečcích a výpočtech, může nás totiž naučit uvažovat nad problémy jinak.
Alternativní metody
Jeden z náhradních způsobů výuky, tzv. Hejného metoda, pojmenovaná po jejím zakladateli a matematikovi Vítu Hejnému, má žákům přiblížit předmět zábavnou formou. V 90. letech začala pronikat do pedagogických kruhů a stala se součástí přípravy budoucích učitelů na Univerzitě Karlově. Vznikala ale už předtím.
Učebnice profesora Hejného mají udělenu schvalovací doložku Ministerstva školství a používá je asi 20 % základních škol. Stejně tak tuto metodu používají někteří rodiče při domácí výuce svých dětí.
Podle výzkumu, který provedla společnost Kalibro, zlepšuje Hejného metoda schopnost žáků pochopit problémy. Studenti učeni alternativní metodou navíc měli lepší výsledky i v jiných předmětech. Odborníci se ale na tomto přístupu k výuce názorově neshodují.
„Jsem zastáncem Hejného metody. Do velké míry jsem jejím odchovancem. Sám jsem ji zažil a myslím, že je to hluboce propracovaná metoda, která se rodila systematicky od poloviny 50. let, “ říká profesor Kvasz.
Docent Milan Pokorný ale nesouhlasí. Tvrdí, že se některé alternativní metody snaží být alternativní až příliš. „Nejsem jejím zastáncem v té formě, jak jí propaguje H-mat (společnost, jež založil Milan Hejný - pozn. redakce). Tvrzení, že si děti odvodí za mírné pomoci učitele celou matematiku samy, pokládám za časově nemožné,“ dodává.
„Nesouhlasím také se striktním odmítáním tzv. drilu. Neměl by být samoúčelný, ale pokud člověk má dobře zafixovanou malou násobilku, lépe se mu daří počítání z hlavy, což se hodí nejen později v matematice, ale i v reálném životě,“ zdůrazňuje Pokorný výhody učení nazpaměť, se kterým se setkáváme v tradiční výuce matematiky.
Povinná, či nepovinná?
Doposud se státní část maturity skládala ze dvou povinných předmětů. Prvním byla čeština a druhým cizí jazyk nebo matematika, přičemž většina studentů upřednostňuje raději cizí jazyk před počítáním.
O povinné maturitní zkoušce z matematiky se nicméně už nějakou dobu debatuje. Ministerstvo školství ji navrhuje zavést ve školním roce 2021/2022, tedy za tři roky. Jako první by nařízení zasáhlo studenty, kteří jsou aktuálně v prvním ročníku na střední škole. Netýkalo by se ale uměleckých, sociálních a zdravotních oborů, kde by maturanti měli stále povinnou jenom češtinu a literaturu a cizí jazyk.
O rok dříve (za 2 roky) by měla vejít v platnost verze státní maturity, která „zkrouhne“ zkoušku z cizího jazyka jen na didaktický test a ústní část zruší. A došlo by i k dalším změnám. Slohovou práci z ČJ by měli opravovat učitelé na jednotlivých školách a nepovinnou Matematiku plus by nahradila tzv. Matematika rozšiřující.
Měla by být tedy maturita z matematiky povinná? “Domnívám se, že ano. Současně si myslím, že by se mělo rozlišovat mezi gymnázii, kde by maturita z matematiky určitě měla být povinná pro všechny, a mezi jinými typy škol, kde by klidně maturita mohla být jednodušší, třeba na úrovni, jako je maturita dnes,“ argumentuje docent Pokorný.
Profesor Kvasz na tuto otázku nemá vyhraněný názor. Tvrdí ale, že bychom se neměli moc odchylovat od praxe okolních států, jež jsou podle něj v matematice před námi.
Maturanti z matematiky měli letos lepší výsledky. Proč je její výuka důležitá?
Štěpán Sochor
