cizí jazyk

O problémech spojených s migrací, se kterými se potýká německý vzdělávací systém, promluvila vedoucí katedry německých a rakouských studií FSV UK Zuzana Lizcová. „Na jedné škole žáci mluví desítkami různých jazyků, v jedné školní třídě třeba pěti až osmi,“ popsala ve vysílání CNN Prima NEWS. Obavy o bezpečí má podle ní skoro polovina Němců.

Stále více zaměstnavatelů vyžaduje nejen dokonalou či dobrou znalost angličtiny, ale třeba také němčiny. A nejedná se jenom o manažery či obchodní zástupce, ale i technické profese, které často musí komunikovat se zahraničními dodavateli. Jazyková vybavenost je také stále více žádána zákazníky na prodejnách, kde prodavači již čeština zdaleka nestačí.

Školy kolem velkých měst mají problém s kapacitou. Například v Chýni u Prahy se děti musejí učit v kontejnerech. Pokud se nic neudělá, mohla by podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) taková situace nastat i jinde. Ve vysílání CNN Prima NEWS zmínil také problém s integrací ukrajinských dětí. Ta podle něj vázne kvůli jazykové bariéře, neboť neumíme učit češtinu jako cizí jazyk.

České školství nutně potřebuje reformu, shodují se experti. O tom, jak by měla vypadat, se už ale názory různí. Problematická je například otázka povinnosti druhého cizího jazyka, který by mohl být od příštího roku pouze volitelný. Otazníky visí také nad povinnou výtvarnou či hudební výchovou.

Ruský národ v podstatě neexistuje a ruština jako jazyk je vlastně jen dialekt ukrajinštiny, který má původ u mongolských Tatarů. To si myslí člen lotyšského parlamentu Aleksandrs Kiršteins, který se o svůj názor podělil ve středu na Twitteru. Na sociální síti za to od Rusů sklidil posměch a nadávky.

I přes aktuální vypjatou situaci na Ukrajině zájem o ruský jazyk na základních a středních školách neklesá, naopak. Vyplývá to z výpovědí několika českých škol, které oslovila redakce CNN Prima NEWS. Podle učitelů ruštiny mohl zájem o tento jazyk u studentů podpořit příchod nových žáků z Ukrajiny. Mnozí z nich se totiž dorozumívají rusky a české děti se proto snaží s novými kamarády domluvit jazykem, kterému rozumí.

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 ovšem mírně klesla. Letos u testů neuspělo 13,7 % těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 %, před třemi roky 14,1 %. Vyplývá to z výsledků, které v pondělí zveřejnil Cermat na svém webu.

Skoro sto procent českých žáků a studentů se učí dva nebo více cizích jazyků. Česká republika je tak pátou nejlepší zemí v rámci Evropské unie. Větší podíl už vykazují jen Lucembursko, Francie, Estonsko a Rumunsko. Mezi nejoblíbenější řeči v EU patří angličtina a španělština. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Kriminalisté pátrají po dvou pachatelích, kteří oloupili ženu v Českých Budějovicích. Nejprve jí nabídli doprovod, pak ji ale jeden z nich chytl za ruku a pod krkem a cizím jazykem cosi sdělil druhému muži. Ženu okradli a poté z místa činu zmizeli.

Studenti zdravotnických vyšších odborných škol si stěžují, že na rozdíl od maturantů nedostanou žádné úlevy při absolutoriu, kterým studium uzavírají. Stejně jako středoškoláci ze zdravotnických oborů odpracovali stovky hodin v nemocnicích, stejně tak mají povinnou ústní zkoušku z cizího jazyka. Na rozdíl od nich si ale nemohou vybrat, zda ji složí, nebo ne.

V některých školách se děti budou dočasně učit i předměty, které si nezvolily. Jinde uvažují, že bude jeden učitel přecházet mezi více třídami, aby tak zůstali odděleni žáci, kteří se nemají potkat v jedné skupině. Při přípravě na pondělní návrat dalších dětí do lavic dělá základním školám největší potíže právě podmínka dodržení stejného složení tříd. Podle ředitelů škol takzvaný požadavek na homogenitu třídy zkomplikuje hlavně výuku volitelných předmětů a cizích jazyků.

Podle nejnovějších dat Eurostatu se alespoň dva cizí jazyky na střední škole učí v Evropské unii necelá polovina studentů. Česká republika se s 52 procenty řadí jen mírně nad celounijní průměr. Znalost cizích jazyků je přitom důležitá nejen z kulturního, ale i hospodářského hlediska. Kdo neovládá řeči, těžko se domluví s obchodními partnery a hůře hledá uplatnění na trhu práce.