cizí jazyk

Skoro sto procent českých žáků a studentů se učí dva nebo více cizích jazyků. Česká republika je tak pátou nejlepší zemí v rámci Evropské unie. Větší podíl už vykazují jen Lucembursko, Francie, Estonsko a Rumunsko. Mezi nejoblíbenější řeči v EU patří angličtina a španělština. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Podle nejnovějších dat Eurostatu se alespoň dva cizí jazyky na střední škole učí v Evropské unii necelá polovina studentů. Česká republika se s 52 procenty řadí jen mírně nad celounijní průměr. Znalost cizích jazyků je přitom důležitá nejen z kulturního, ale i hospodářského hlediska. Kdo neovládá řeči, těžko se domluví s obchodními partnery a hůře hledá uplatnění na trhu práce.

Němčina se může v dohledné době stát tím, čemu se říká lingua franca. Tedy jazykem, který používají i lidé, jenž nejsou rodilými mluvčími. Německy se momentálně učí více než patnáct milionů lidí. Největší nárůst zájmu o němčinu registrují v Dánsku a Nizozemsku. Jazyk našich západních sousedů v Evropské unii posílí s odchodem Velké Británie.

Pětatřicet let žil v Československu za železnou oponou a ve svobodném Česku. Odmala hrál tenis, sen o vlastní účasti na věhlasném Wimbledonu se mu nesplnil. Přesto doufá, že tam jednou přece jen bude sedět v lóži a bude sledovat své svěřence. Petr Zoul je český tenisový trenér, který vzal rakety, tenisky, kytaru a odjel do Ameriky trénovat.

„I am very optimistic.“ Tak zněla jediná anglická věta Miloše Kužvarta během tiskové konference v době, kdy se v Bruselu ucházel o funkci prvního eurokomisaře za Českou republiku. Sám se nakonec kandidatury vzdal a své místo přepustil Pavlu Teličkovi. Kužvart tak načal řadu jazykových faux pas českých politiků.