Ilustrační foto: migranti na gumovém člunu Zdroj: @newsdump_ / Twitter
19. prosince 2018 Valné shromáždění OSN přijalo generální rezoluci o migraci. Proti hlasovaly USA, Polsko, Maďarsko, Izrael a Česká republika. Zdrželo se dvanáct zemí. 24 států, včetně Slovenska, se hlasování neúčastnilo. Nezávazný globální pakt o migraci má zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci. Jak je to dnes s migrací?
Dnes ráno oznámili Britové, že u pobřeží Doveru objevili pět menších člunů a na nich 69 uprchlíků, včetně deseti dětí, kteří se dostali přes kanál La Manche. Celkový počet migrantů, kteří letos dorazili na britské pobřeží, dosáhl přibližně již 1700. Nyní se snaží migranti dostat na britské ostrovy pomocí malých člunů a před čtrnácti dny se ve člunu tísnilo až 79 migrantů. Mluvčí pobřežní stráže mluví o tom, že Britové stále řeší probíhající incidenty s malými loděmi na pobřeží a varoval, že pokus o cestu přes kanál z Evropy v malé lodi je „neuvěřitelně nebezpečný“. Británie musela posílit pobřežní hlídky a uvádí, že ji to stojí miliony liber. Jak uvádí server Daily Mail, situace se zhoršila během tohoto roku a v srpnu Boris Johnson varoval, že Spojené království pošle zpět migranty, kteří nelegálně plují přes kanál: „Spojené království by nemělo být považováno za místo, kam by se dalo automaticky přijít a porušit zákon a snažíte se nelegálně přijet.“
Navíc mezi Británií a Francií vzniká napětí, což dokladovala svým vystoupením poslankyně za konzervativní stranu Natalie Elphickeová: „Francouzi dostali desítky milionů liber těžce vydělaných peněz britských daňových poplatníků, aby zastavili nelegální odjezdy od jejich břehů. Chci vědět, kam ty peníze šly.“
Kde je ještě hůře
Ještě horší situace je v Řecku, konkrétně na ostrovech Lesbos a Samos. V roce 2020 má být ale ještě hůře, když řecká vláda předvídá, že z Turecka přijde kolem 100 000 utečenců.
Přitom se nejedná o válečné migranty, což napovídá konstatování řeckých činitelů, které přináší Deutsche Welle: „V posledních šesti měsících přišlo do Řecka 45 000 uprchlíků a situace je jednoznačně kritičtější než krize v roce 2015, což byl migrační vrchol lidí prchající před občanskou válkou v Sýrii.“
V roce 2015 migranti prošli Řeckem na cestě do jiných zemí EU, ale nyní jsou z velké části zadržováni v přijímacích střediscích na ostrovech a tábory se dostávají přes svoji kapacitu. Humanitární agentury hlásí, že situace je drastická.
Řecko chce krizi řešit deportací 10 tisíc žadatelů o azyl zpět do Turecka. Rozhodnutí o vyhoštění přichází poté, co se k vládnutí v Řecku dostala strana Nová demokracie a přijala tvrdší přístup k přistěhovalcům.
Co vyřeší Globální fórum o uprchlictví
V těchto dnech, od 16. do 18. prosince, v Ženevě probíhá Globální fórum o uprchlictví, které má řešit problémy s uprchlíky po celém světě. Na fóru generální tajemník OSN António Guterres vyzval, aby mezinárodní společenství převzalo kolektivní zodpovědnost za uprchlíky po celém světě. Mluvil také o tom, že uprchlíky většinou hostí země, které patří k těm chudším. Podle UNHCR bude na pomoc uprchlíkům potřeba 8,64 miliardy dolarů (197 miliard korun). Na tomto fóru turecký prezident Recep Erdogan prohlásil, že je to nedostatek finanční pomoci Turecku na řešení problému s uprchlíky, který dal podnět k turecké invazi na sever Sýrie. K tomu dodal „Musíme najít způsob, který umožní migrantům zůstat v jejich vlasti.“
Další způsob řešení uprchlické krize padnul v návrhu takzvaného „Best-Practice“, což je hledání způsobu uplatnění migrantů tam, kde je třeba nedostatek pracovní síly. Mluvčí UNHCR Olga Sarrado představila návrh na fóru na příkladu z Jižní Ameriky: „Venezuelští uprchlíci, kteří přijíždějí do méně rozvinutého hraničního státu Roraima (trojmezí Brazílie, Venezuela, Guayna) jsou bezplatně letecky dopraveni do brazilských měst, která potřebují kvalifikované pracovníky.“ Pracovníci UNHCR rovněž navrhují, aby byli migranti zařazováni do vzdělávacích programů.
